Z historických pramenů

Archeologické poznatky raného středověku můžeme k tomuto hradišti doplnit o písemné zprávy – historické prameny. Vycházíme především z těchto: ▪ Fredegarova kronika ▪ Letopisy království Franků ▪ Xantenské letopisy ▪ Bertiniánské letopisy ▪ Fuldské letopisy ▪ Kronika Reginona z Prümu. Všechny se nacházejí v archivech na území Rakouska a Německa.

Z těchto písemných pramenů vychází také tato vybraná literatura: ▪ Lutovský Michal a Profantová Naďa: Sámova říše. Praha 1995 ▪ Měřínský Zdeněk: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu. Praha 2006 ▪ Třeštík Dušan: Vznik Velké Moravy. Praha 2001 ▪ Dvorník František: Byzantské misie u Slovanů. Praha 1970 ▪ Wihoda Martin: Morava v době knížecí 906-1197. Praha 2010.

Na základě těchto střípků historie můžeme nahlédnout do událostí, kdy obyvatelé Moravy žili své osudy.

• PŘED RODEM MOJMÍROVCŮ

548 Slované severně od Dunaje již významně vojensky ovlivňovali boje mezi germánskými kmeny

623 Slované ve středním Podunají povstali proti Avarům a zvolili si za svého vůdce franského kupce Sáma

631 Po několika porážkách Slovanů od Franků došlo k bitvě u opevněného hradiště Wogastisburg, kde Slované v čele se Sámem zahnali vojska franského krále Dagoberta

632 Nastávají tři roky vpádů Slovanů vedených Sámem na území franského království i mírových jednání krále Dagoberta se Sámem

658 Pravděpodobný rok úmrtí Sáma

• MORAVA ZA VLÁDY MOJMÍROVCŮ

822 První písemná zmínka o kmeni Moravanů jako části poselstva s dalšími slovanskými kmeny u císaře Ludvíka I. Pobožného (778–840) na říšském sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem

828 Salcburský arcibiskup Adalram světí kostel knížeti Pribinovi v Nitře

831 Biskup Reginhar pokřtil údajně všechny Moravany

833 Moravský kníže Mojmír I. (?–846) po vyhnání knížete Pribiny z Nitry připojuje Nitransko k Staré Moravě a pokládá tak základy pozdější Velkomoravské říše

838 Zemřel biskup Reginhar, označovaný pozdějšími prameny jako apoštol Moravanů

845 Pokřtění 14 knížat z Čech v Řezně

846 Východofranský panovník Ludvík II. Němec táhne s vojskem proti Moravě, kde se ujal vlády kníže Rostislav I. (820–870). Franská vojska se vrací zpět přes území Čech

848 Boje mezi knížaty z Čech a Východofranským královstvím trvající i v dalším roce

855 Moravský panovník Rostislav I. odráží útok východofranských vojsk ▪ Moravané pronikají až do oblasti jižně od Dunaje

857 Vládce Rostislav I. poskytuje ochranu českému knížeti Slavitahovi

858 Východofranský král Ludvík Němec vyslal vojsko vedené svým synem Karlomanem proti Moravanům ▪ Rostislav I. se s Karlomanem naopak spojuje proti jeho otci, poté je mezi nimi uzavřen mír

861 Konec mírového ujednání ▪ 6. července byl Moravany zabit Pribina

862 Rostislav I. se po neúspěšném jednání s římskou papežskou kurií obrací s prosbou o vyslání „ve víře křesťanské vzdělaných učitelů“ do Byzance ▪ Ve střední Evropě v oblasti Panonie se poprvé objevili Maďaři s velkou vojenskou silou

863 Z rozhodnutí byzantského císaře Michala III. přišli na Moravu bratři Konstantin (826–869) a Metoděj (813–885) – učenci, zákonodárci, tvůrci hlaholice a zakladatelé slovanského písemnictví ▪ Pokračuje christianizace Moravanů ve spojení s užíváním liturgie ve slovanštině a s dodržením upřednostnění latiny

864 Ludvík Němec oblehl vojska Rostislava I. u hradu Dowina a přinutil jej uzavřít nový mír

867 Papež Mikuláš I. zve Konstantina a Metoděje do Říma, po jeho smrti je v následujícím roce 868 přijímá už papež Hadrián II., který uznává jejich učení a činnost na Moravě ▪ Konstantin vstupuje do kláštera, Metoděj je vysvěcen na kněze

869 Konstantin (řeholním jménem Cyril) umírá 14. února v Římě ▪ Vytvoření samostatné církevní organizace pro Moravu v rámci panonsko-moravské arcidiecéze pro území vládců Rostislava, Svatopluka a Kocela ▪ Papežem Hadriánem II. vysvěcen Metoděj arcibiskupem s původním sídlem v Sirmiu v Srbsku

870 Karloman a Karel, synové krále Ludvíka Němce, zpustošili se svými vojsky Moravu ▪ Karel dobyl „Rostislavovu pevnost, neobyčejně silnou a nedobytnou“ ▪ Rostislav I. byl za přispění lsti Svatopluka I. zajat Karlomanem a ve Franské říši zbaven královských hodností, oslepen a uvržen do klášterního vězení ▪ Moravskou zemi spravují franská hrabata Vilém a Engilšak ▪ Při cestě z Říma byl zadržen arcibiskup Metoděj a ve franském klášteře vězněn přes 2 roky za krutých podmínek

871 Také Svatopluk I. (840–894) byl uvržen Bavory do vězení ▪ Moravané povstali a zvolili si do čela jiného Mojmírovce, kněze Slavomíra, který vedl odboj proti dosazeným franským správcům ▪ Karloman přitáhl s velkým vojskem a oblehl údajné město zvané Morava. Vyslal svého zajatce Svatopluka jednat s Moravany svým jménem, ten však převzal od kněze Slavomíra vedení a s moravským vojskem Karlomana před branami města Morava porazil

872 Svatopluk I. nazývaný Veliký odráží v čele Moravanů opakované franské útoky, Čechové naopak od Franků utrpěli porážku ▪ První obsáhlejší zmínka o českých přemyslovských knížatech – Svatoslav, Vítězslav, Herman, Spytimír a Mojslav, v pozdější poznámce také Bořivoj

873 Papež Jan VIII. přiměl krále Ludvíka Němce propustit Metoděje, který se vrací se slávou na Moravu

874 Svatopluk I. a Ludvík Němec uzavírají ve Forchheimu mír ▪ V dalších letech Svatopluk I. ustanovuje vládu údajně nad horním Povislím, Čechami (se svolením krále Arnulfa), Panonií a středním Potisím

878 až 883 Někdy v těchto letech arcibiskup Metoděj na Moravě pokřtil knížete Bořivoje (852/853–888/890) a jeho ženu Ludmilu (asi 860–921)

880 Ustanovení Vichinga prvním sufragánem v Nitře ▪ Rozpory mezi arcibiskupem Metodějem a biskupem Vichingem ▪ Nové povolení sloužit liturgii ve slovanském jazyce

881 Arcibiskup Metoděj uskutečnil cestu do Konstantinopole a pobyl zde také v roce 882

883 Po roce trvajících konfliktů mezi Vilémovci a Aribem, novým správcem dosazeným Ludvíkem Němcem do Bavorska, Svatopluk nadále držel při franském králi a vtrhl k jeho nepřátelům do Panonie a tuto zemi plenil po celý rok

884 Svatopluk I. a arcibiskup Metoděj se setkali na řece Tulln s franským králem Karlem III. Tlustým

885 6. dubna umírá arcibiskup Metoděj, před smrtí ustanovil svým nástupcem Gorazda ▪ Svatoplukovým přičiněním byl Gorazd sesazen a uvězněn, Metodějovi žáci prodáni do otroctví nebo vyhnáni ze země. Řada z nich se usadila v Bulharské říši a rozvíjela dál odkaz svých učitelů Cyrila a Metoděje

890 Setkání Svatopluka a východofranského krále Arnulfa na hoře Omuntesberch – Arnulf po Bořivojově smrti uděluje Svatoplukovi Čechy do správy, kde zůstaly po dalších 5 let

892 Válka mezi Svatoplukem I. a Arnulfem, ten se proti Moravanům spojil s Maďary a boje trvaly až do dalšího roku ▪ Viching odchází k Arnulfovu dvoru a stává se jeho kancléřem

894 Zemřel Svatopluk I. a vládu převzal jeho syn Mojmír II., který se stává novým vládcem ▪ Uzavřen mír mezi Moravany a Franky

896 Maďaři, povolaní Moravany na pomoc proti Frankům, se usazují v Potisí

897 S pomocí Arnulfa povstává Svatopluk II. proti svému bratru Mojmírovi II.

900 Dle bavorských pramenů mají být v oblasti panství Moravanů údajně čtyři diecéze

902 Moravané v tomto i dalších letech úspěšně odráží útoky Maďarů

906 Maďaři byli poraženi Moravany, poté zpustošili část Saska

907 Vítězná bitva Maďarů nad Bavory u Bratislavy 4. července, které se však Moravané neúčastnili ▪ V dalších letech Maďaři opakovaně pustoší Moravu i Čechy, snad až do roku 914

• MORAVA KRÁTCE PO MOJMÍROVCÍCH

908 Tažení Maďarů do Saska vedené přes Moravu vypovídá o malé suverenitě jižní části moravské země

924 Maďaři při nájezdu do Saska obsazují jihovýchodní hranice Moravanů

935 Pravděpodobně v tomto roce byl ve Staré Boleslavi zavražděn český kníže Václav, vnuk kněžny Ludmily. Vlády se velmi dobře ujal jeho bratr Boleslav I. (asi 915–967/972)

955 Za pomoci českého vojska vedeného knížetem Boleslavem I. porazil východofranský král Ota I. poblíž Augsburku v bitvě na Lechu Maďary. Po této bitvě skončili jejich vpády a zůstali v oblasti dnešního Maďarska.

976 Moravský biskup neznámého jména se zúčastnil jako přísedící spolu s biskupem špýrským, wormským a pražským soudního jednání v Mohuči

985 Zmínka o sv. Vojtěchu, který přišel na Moravu před následující cestou do Polska ▪ Jižní hranice Moravy na severním břehu Dunaje byla údajně respektována Bavory

V 10. století území Moravy postupně přešlo z vlády Mojmírovců pod moc Českého knížectví a dočasně také Polského království. Přemyslovci poté opanovali území Moravy na další více jak tři staletí.

Text výše je možné si stáhnout v tomto souboru:

Morava_letopocty_Hradiste_Mikulcice_2022.pdf (.pdf, 220.06 KB)