Archeologický výzkum

První zájem o mikulčické Valy projevil po upozornění Svatopluka Rutara na podzim roku 1948 slovenský archeolog dr. Štefan Janšák, který na základě sesbíraného materiálu správně určil zdejší lokalitu jako slovanské hradiště na tzv. hrúdách.
Archeologický výzkum v Mikulčicích zahájil PhDr. Josef Poulík 16. srpna 1954. Po prvních zjišťovacích sondážích byla zahájen systematický průzkum, a to v místě dnešního II. kostela (pracovní číslování postupně zkoumaných základů zděných staveb). Po počátečních úspěších, kdy byl prokázán význam hradiště jako předního centra Velké Moravy, byl výzkum štědře dotován státem a zaměstnával několik desítek osob, s prázdninovými brigádníky někdy až okolo stovky pracovníků. Stavební destrukce východně od kostela č. II byla pracovně označena jako I. mikulčický kostel – ovšem jeho existenci dnes nelze spolehlivě prokázat.
 
V roce 1957 probíhaly výzkumné práce na nejvyšším místě hradiště, kde byly odkryty základy největší dosud známé velkomoravské stavby – trojlodní baziliky, obklopené více než 550 hroby. Pracovně je označována jako III. mikulčický kostel.
 
Jediná světská kamenná stavba z 9. století – tzv. knížecí palác, byla zkoumána od roku 1958. V témže roce byl dokončen odkryv tzv. IV. kostela; zachovaly se z něho především negativy základů a asi 2 m originálního základového zdiva. Kostel, uvnitř zdobený freskovou výmalbou, obklopovalo na sto hrobů bez mimořádných milodarů.
 
Rok 1959 přinesl úplné odkrytí základů V. kostela s neobvyklým lichoběžníkovitým chórem. Nedaleko byly nalezeny zbytky kovolitecké dílny, proto byl kostel pracovně nazýván “řemeslnický”. Tzv. XII. mikulčický kostel, zkoumaný koncem 70. let minulého století, je spojen s řadou nezodpovězených otázek. Bylo zjištěno torzo lité maltové podlahy s rozměry 2,5 x 2,5 m, považované za podlahu chóru.
 
Základy unikátní dvouapsidové rotundy na podhradí měli archeologové odkryty v roce 1960. Byla nastolena otázka účelu západní apsidy u tohoto VI. mikulčického kostela, v jehož okolí bylo zjištěno pohřebiště se dvěma sty hrobů. Objev měl o to větší význam, že byl první objevenou velkomoravskou rotundou. V někdejším řečišti mezi VI. kostelem (dvouapsidovou rotundou) a akropolí byly objeveny kůly po konstrukci dřevěného mostu a zbytky dubového člunu (monoxylu) – jednoho ze čtyř podobných nálezů z lokality. Zbytky dubových kůlů uchovaných pod hladinou spodní vody umožnily rekonstruovat průběh dřevěného říčního mostu. Pod mostem byly nalezeny sekery s původními násadami a další unikátní dřevěné předměty, vystavené dnes částečně ve stálé muzejní expozici.
 
Rozsáhlé pohřebiště bylo zkoumáno i v singulárním lese obce Těšice (dnes součást Mikulčic) ve vzdálenosti 300m od rotundy v místě zvaném “Kostelec”. Zde byla objevena palisádová ohrada s pohřebištěm, považovaná za pohanský kultovní objekt.
 
Základní archeologický odkryv VIII. mikulčického kostela probíhal v roce 1961. Pod podlahou kostela byl nalezen “poklad” železných předmětů pod dvěma žernovy – mlýnskými kameny. V témže roce probíhal odkryv VII. kostela – rotundy se zděným kněžištěm, u které byly dřevěné proplétané stěny oboustranně omítnuty.
 
IX. mikulčický kostel – masivní rotunda se čtyřmi nikami uvnitř, byl zkoumán v letech 1961 až 1962. Z hrobů odkrytých kolem kostela patřilo nejméně 80 velkomoravskému období. Samostatné pohřebiště západně od IX. kostela se zkoumalo v letech 1984-1990, přičemž bylo odkryto přes 400 hrobů.
 
V letech 1963-1964 se zkoumaly základy tzv. X. kostela na podhradí s osmi okolními hroby. V následujících letech pokračoval výzkum tříhektarové opevněné plochy tzv. předhradí, zastavěné v 9. století dřevěnými sruby s dusanou podlahou – podle všech indicií patrně sídlo vojenské družiny knížete.
 
Do roku 1964 byly odkryty všechny průkazné kostelní stavby v Mikulčicích. Poté se terénní výzkum soustředil na poznání vnitřní struktury hradiště a s ním spojených archeologických a historických otázek. Vedle toho prováděl brněnský Archeologický ústav Akademie věd řadu rozsáhlých terénních výzkumů v širším zázemí hradiště. Přitom bylo kompletně odkryto několik raně středověkých pohřebišť a z velké části prozkoumáno jedno sídliště.
 
Od roku 1990 se archeologové soustředili na systematické zpracovávání obrovského množství materiálu získaného za čtyřicet let terénních prací, na vyhodnocování a publikování získaných poznatků. Současně prováděli několik záchranných výzkumů, které významně přispěly k poznání nejbližšího zázemí centra. Od roku 2004 v rámci programu “pramenného zpracování a verifikace starých výzkumů” se archeologové stále častěji vracejí do terénu, aby ověřovali otázky plynoucí ze zpracování starých výzkumů a z nových teoretických studií Velké Moravy.
 
Realizace výzkumu
Archeologický ústav AV ČR, Brno, v.v.i.
 
detašované pracoviště Mikulčice-Valy,
696 19 Mikulčice
vedoucí: PhDr. Lumír Poláček, CSc.
tel., fax: 518 121 421
e-mail: mikulcice@iabrno.cz
 
Zpracováno podle Poláček, L.: Terénní výzkum v Mikulčicích. Vydal Archeologický ústav AV ČR Brno, 2. vyd., 2006.