Archeologický výzkum

Archeologický výzkum v Mikulčicích zahájil PhDr. Josef Poulík 16. srpna 1954. Po prvních zjišťovacích sondážích byla zahájen systematický průzkum, a to v místě dnešního II. kostela (pracovní číslování postupně zkoumaných základů zděných staveb). Po počátečních úspěších, kdy byl prokázán význam hradiště jako předního centra Velké Moravy, byl výzkum štědře dotován státem a zaměstnával několik desítek osob, s prázdninovými brigádníky někdy až okolo stovky pracovníků. Stavební destrukce východně od kostela č. II byla pracovně označena jako I. mikulčický kostel – ovšem jeho existenci dnes nelze spolehlivě prokázat.

 

V roce 1957 probíhaly výzkumné práce na nejvyšším místě hradiště, kde byly odkryty základy největší dosud známé velkomoravské stavby – trojlodní baziliky, obklopené více než 550 hroby. Pracovně je označována jako III. mikulčický kostel.

 

Jediná světská kamenná stavba z 9. století – tzv. knížecí palác, byla zkoumána od roku 1958. V témže roce byl dokončen odkryv tzv. IV. kostela; zachovaly se z něho především negativy základů a asi 2 m originálního základového zdiva. Kostel, uvnitř zdobený freskovou výmalbou, obklopovalo na sto hrobů bez mimořádných milodarů.

 

Rok 1959 přinesl úplné odkrytí základů V. kostela s neobvyklým lichoběžníkovitým chórem. Nedaleko byly nalezeny zbytky kovolitecké dílny, proto byl kostel pracovně nazýván “řemeslnický”. Tzv. XII. mikulčický kostel, zkoumaný koncem 70. let minulého století, je spojen s řadou nezodpovězených otázek. Bylo zjištěno torzo lité maltové podlahy s rozměry 2,5 x 2,5 m, považované za podlahu chóru.

 

Základy unikátní dvouapsidové rotundy na podhradí měli archeologové odkryty v roce 1960. Byla nastolena otázka účelu západní apsidy u tohoto VI. mikulčického kostela, v jehož okolí bylo zjištěno pohřebiště se dvěma sty hrobů. Objev měl o to větší význam, že byl první objevenou velkomoravskou rotundou. V někdejším řečišti mezi VI. kostelem (dvouapsidovou rotundou) a akropolí byly objeveny kůly po konstrukci dřevěného mostu a zbytky dubového člunu (monoxylu) – jednoho ze čtyř podobných nálezů z lokality. Zbytky dubových kůlů uchovaných pod hladinou spodní vody umožnily rekonstruovat průběh dřevěného říčního mostu. Pod mostem byly nalezeny sekery s původními násadami a další unikátní dřevěné předměty, vystavené dnes částečně ve stálé muzejní expozici.

 

Rozsáhlé pohřebiště bylo zkoumáno i v singulárním lese obce Těšice (dnes součást Mikulčic) ve vzdálenosti 300m od rotundy v místě zvaném “Kostelec”. Zde byla objevena palisádová ohrada s pohřebištěm, považovaná za pohanský kultovní objekt.

 

Základní archeologický odkryv VIII. mikulčického kostela probíhal v roce 1961. Pod podlahou kostela byl nalezen “poklad” železných předmětů pod dvěma žernovy – mlýnskými kameny. V témže roce probíhal odkryv VII. kostela – rotundy se zděným kněžištěm, u které byly dřevěné proplétané stěny oboustranně omítnuty.

 

IX. mikulčický kostel – masivní rotunda se čtyřmi nikami uvnitř, byl zkoumán v letech 1961 až 1962. Z hrobů odkrytých kolem kostela patřilo nejméně 80 velkomoravskému období. Samostatné pohřebiště západně od IX. kostela se zkoumalo v letech 1984-1990, přičemž bylo odkryto přes 400 hrobů.

 

V letech 1963-1964 se zkoumaly základy tzv. X. kostela na podhradí s osmi okolními hroby. V následujících letech pokračoval výzkum tříhektarové opevněné plochy tzv. předhradí, zastavěné v 9. století dřevěnými sruby s dusanou podlahou – podle všech indicií patrně sídlo vojenské družiny knížete.

 

Do roku 1964 byly odkryty všechny průkazné kostelní stavby v Mikulčicích. Poté se terénní výzkum soustředil na poznání vnitřní struktury hradiště a s ním spojených archeologických a historických otázek. Vedle toho prováděl brněnský Archeologický ústav Akademie věd řadu rozsáhlých terénních výzkumů v širším zázemí hradiště. Přitom bylo kompletně odkryto několik raně středověkých pohřebišť a z velké části prozkoumáno jedno sídliště.

 

Od roku 1990 se archeologové soustředili na systematické zpracovávání obrovského množství materiálu získaného za čtyřicet let terénních prací, na vyhodnocování a publikování získaných poznatků. Současně prováděli několik záchranných výzkumů, které významně přispěly k poznání nejbližšího zázemí centra. Od roku 2004 v rámci programu “pramenného zpracování a verifikace starých výzkumů” se archeologové stále častěji vracejí do terénu, aby ověřovali otázky plynoucí ze zpracování starých výzkumů a z nových teoretických studií Velké Moravy.

 

Realizace výzkumu

Archeologický ústav AV ČR, Brno, v.v.i.

 

detašované pracoviště Mikulčice-Valy,

696 19 Mikulčice

vedoucí: PhDr. Lumír Poláček, CSc.

tel., fax: 518 121 421

e-mail: mikulcice@iabrno.cz

 

Zpracováno podle Poláček, L.: Terénní výzkum v Mikulčicích. Vydal Archeologický ústav AV ČR Brno, 2. vyd., 2006.