Jízda králů ze Skoronic

Kyjovská výstava se snaží zachytit bezprostřednost tohoto zvyku, která trvá pouhých pár hodin a jejichž aktéry jsou mladí muži na vyzdobených koních obcházející vesnici dům od domu a veršovanými průpovídkami vítají jejich majitele, žádajíc příspěvek na „chudobného krále“, kterého přestrojeného v ženských šatech, s růží v ústech na znamení mlčenlivosti vedou mezi sebou dva ochránci – pobočníci s tasenými šavlemi. Funkce jednotlivých jezdců jsou přísně dané. V čele průvodu jede praporečník, za ním vyvolávači, děkovníci, pobočníci s králem, za kterým jede zbytek jezdců. Průvod uzavírá vůz s vybranými dary, které slouží na umoření nákladů spojených s přípravou zvyku, jež probíhá dlouho dopředu pod taktovkou Marie Holcmanové, dcery Vojtěcha Holcmana, který stál za obnovou tohoto zvyku ve Skoronicích v roce 1943. Od té doby uspořádaly Skoronice v nepravidelných intervalech 31 jízd a od roku 1956 ji pravidelně předváděly na Slováckém roku v Kyjově. Na letošním Slováckém roku v neděli 14. 8. ji pojedou po dvaatřicáté. Právě neopakovatelnost atmosféry tohoto zvyku, která je daná samotným prožitkem z jízdy a je nepřenositelná jak pro samotné aktéry, tak pro diváky, se snaží výstava zachytit. Velkoplošná fotografie jízdy z roku 1984 vtáhne diváka do ulic Skoronic a umožní mu být přítomen samotnému vyvolávání. Dva pobočníci ve svátečních krojích na dřevěných modelech černých koních chrání uprostřed sedícího krále na běloušovi před všemi, kteří by mu chtěli ublížit. Na vše dohlíží praporečník. Na schematizovaném voze si jízda odváží dary, které získala během své obchůzky. Stručná historie jízdy králů ve Skoronicích je zobrazena na 5 klipech. Autorky výstavy neopomenuly vzpomenout i život a dílo obnovitele tohoto zvyku Vojtěcha Holcmana, písmáka, regionálního vlastivědného badatele, divadelníka a dlouholetého starostu Skoronic. Pro zvlášť zvídavé návštěvníky jsou připraveny kopie vyvolávání ze Slováckého roku v Kyjově 1956, ze sjezdu skoronických rodáků 1958 a ze Slováckého roku v Kyjově 1991. Za pozornost stojí velmi sugestivní vzpomínka Libuše Holcmanové na svého muže a těžkou dobu 50. let, jak ji zachytil ve své knize Cena facky Josef Holcman. Nezapomíná se ani na tvořivé návštěvníky, kteří si mohou vyzkoušet vlastnoručně vyrobit některou s papírových ozdob, kterými se pyšní nazdobení koně. A ti nejmenší si mohou na speciálně vyrobených kostkách složit dva obrázky skoronických jezdců.

 

Mgr. Taťána Martonová

Vlastivědné muzeum Kyjov