Archeologický výzkum zaniklé tvrze v Rohatci

 V době od 30.7. do 7.10. 2015 provádělo Masarykovo muzeum v Hodoníně archeologický výzkum v Rohatci v ulici Slovácká. Na první pohled nezajímavé výkopy pro novou kanalizaci a vodovod vydala celkem zajímavá zjištění. Výzkumem byl dokumentován prostor zaniklé rohatecké tvrze. Zde se podařilo zachytit čtyři příkopy, které byly součástí středověké fortifikace. Hrotitý příkop III chránil jádro tvrze. Západně od jádra se rozkládalo předhradí, vymezené příkopem II a zřejmě i příkopem I. Na tvrz navazovala původně středověká ves Rohatec, oddělená dalším příkopem IV. Všechny příkopy zanikly zřejmě současně a byly zavezeny někdy koncem 14. století, případně v první polovině 15. století. Výplně příkopů, které byly hluboké přes tři metry, obsahovaly převážně zlomky kuchyňské a stolní keramiky. Výraznější zastoupení měla rovněž mazanice a zvířecí kosti. Celkem byl při výzkumu získán soubor čítající neuvěřitelných 1945 ks. Ve výplni příkopu III byla nalezena dokonce fosilie neogenního mlže. Jedná se zřejmě o Congeria subglobosa pannonského stáří. Místo zaniklé tvrze bylo snad ještě na konci pozdního středověku nebo až v raném novověku postupně osidlováno. Vznikla zde poměrně hustá domovní zástavba, která postupně smazala poslední relikty rohatecké tvrze. Z raně novověkých zahloubených objektů je nejvýznamnější jáma v situaci 4, která vedle četný drobných nálezů obsahovala 27 lidských kostí a jejich fragmentů. Za velmi důležité poznatky získané výzkumem lze považovat především nálezy pravěké keramiky. Zlomky keramických nádob datovatelných minimálně do doby bronzové se nacházely celkem v devíti objektech. Většinou se však jednalo o příměs v mladších kontextech. Zřejmě došlo někde v blízkém okolí k narušení pravěkého sídliště a zemina posloužila k zásypu příkopů. Bohatší soubory pravěké keramiky pochází zejména z příkopu II a III. Pouze v objektech číslo 16, 17 a 24 byl objeven výhradně pravěký materiál, z čehož lze soudit, že se zřejmě jedná o pravěké objekty dosud neznámého sídliště rozkládající se na konci zužujícího se výběžku terasy nad moravní nivou. První zpráva o Rohatci pochází z roku 1270, kdy Přemysl Otakar II. potvrzuje obdarování velehradského kláštera, jako svědek ji podepisoval Tvrdiš z Rohatce. Ve vesnici tudíž sídlil příslušník významného šlechtického rodu, jež ji zdědil po otci Sudomírovi, břeclavskému komorníkovi. Další zpráva o Rohatci pochází až z roku 1368, kdy je poprvé zmíněna i tvrz. Litoměřický biskup Albert ze Šternberka prodal ves s tvrzí a nedaleké Sudoměřice Beneši z Kravař, který vše připojil ke strážnickému panství. V roce 1375 se tvrz uvádí naposledy. Tvrz se rozkládala na konci zužujícího se výběžku terasy nad moravní nivou, asi 300 metrů východně od zaniklého středověkého kostela sv. Bartoloměje situovaného na návsi.

FK