Výzkum ulice Komenského ve Strážnici
V termínu 3.9. – 28.11. 2014 proběhl záchranný archeologický výzkum ve Strážnici v ulici Komenského a částečně i v ulici Preláta Horného. Výzkum byl vyvolán celkovou rekonstrukcí ulice. Jednalo se o pokládku kanalizace, vodovou a zejména o výstavbu nové vozovky. Situace s archeologickými nálezy byly výkopovými pracemi narušeny téměř v celém průběhu ulice. V prostoru od domu čp. 576 až po Piaristické náměstí se podařilo zachytit a dokumentovat přes sto zahloubených objektů, které zanikly v období vrcholného a pozdního středověku. Jednalo se jak o malé jamky po sloupech, či kůlech, tak o střední až velké jámy, jejichž interpretace je složitá. Jedná se zřejmě o zahloubené části nadzemních staveb, o jámy odpadního a zásobního charakteru. Výplň velké části jam byl tvořen světlým popelem a uhlíky, což může vypovídat o násilném zániku. V několika případech byly výkopem a plošným odkryvem narušeny i objekty s pyrotechnickými aktivitami. Jednalo se o propálené, dočervena zbarvené vrstvy, které indikují případné otopné zařízení. Ať už se jedná o pece, či ohniště. Výplň jednoho z objektů obsahovala velké množství strusky. Následné analýzy umožní, zda-li se jedná o strusku hutnickou nebo kovářskou. V prvém případě by se jednalo o doklad hutnictví a hutnění železa ve středověké vsi/městě. Nebo v případě, že jde o kovářskou strusku, by jáma indikovala nedalekou přítomnost kovářské výhně, ve které by se ze železných polotovarů kuly rozličné nástroje. Zmíněný objekt, dokumentoval již v listopadu 1963 pozdější archeolog PhDr. Jiří Pajer. V ul. Preláta Horného, poblíž křižovatky s ul. Příční, vodovodní výkop narušil vrstvu se zlomky renesančních komorových glazovaných i neglazovaných kachlů. Jedná se o kachle s tapetovým vzorem (s kružnicovým tapetovým vzorem). Ve výplních jam se nacházelo množství zlomků keramických nádob, zvířecích kostí, omazů stěn, kovových aj. artefaktů. Na kontrolovaných profilech a stěnách výkopů byly patrné komunikační horizonty vzniklé na různě mocných navážkách a vyrovnávkách. Komunikační horizonty byly tvořeny místy kamenným štětem, místy lze uvažovat dokonce i o dláždění. Na povrchu někdejších vozovek byly nalezeny mj. železné koňské podkovy středověkého i raně novověkého stáří. Z artefaktů lze vyzvednou zejména torzo středověké plastiky hliněného koníčka, jež je dosud teprve čtvrtým nálezem svého druhu v okrese Hodonín, ale již druhým ve Strážnici. Plastika sloužila jako dětská hračka. Dalším zajímavým nálezem byla bronzová spona z doby římské, jež se do vrstvy kamenného štětu dostala druhotně. Rovněž se podařily objevit dvě mince, z nichž ta nejstarší pochází ještě ze 13. století. Jde zřejmě o falzum denáru. Druhou mincí je krejcar z roku 1763. Zajímavým nálezem je také početní nebo hrací mosazný žeton, patrně z Norimberku ze 16. nebo 17. století. Za bezesporu výjimečný nález můžeme označit bronzový prstýnek s rytou výzdobou z 13. století. Podobný prstýnek nalezli archeologové na Slovensku v lokalitě Nedanovce – Krásno. Velkým překvapením byl i nález drobné středověké hrací kostky. Ve výčtu hlavních nálezů nelze opomenou objev středověké zásobní jámy, na jejímž dně se dochovalo množství zuhelnatělého obilí. Jde zřejmě o pozůstatek zahloubené obilní jámy. Z novověkých nálezů lze zmínit především miskovité (lotové) závaží, které spolu se skládacími pákovými váhami byly využívány především pro přesné odvažování mincí a neraženého drahého kovu, a to již od 10. století. Nejstaršími nálezy získanými v primární poloze jsou zlomky keramických nádob z 13. století. Jeden zahloubený objekt můžeme na základě keramiky datovat dokonce do období raného středověku, snad někam do 6. – 8. století. Nejpočetnější soubor získaný výzkumem jsou zlomky keramických nádob z 2. poloviny 13. a z 14. století. Jsou jich tisíce.
FK