Archeologický výzkum u kostela sv. Martina ve Strážnici
Archeologické pracoviště Masarykova muzea v Hodoníně mělo v letošním roce možnost provádět výzkumy v historickém jádru města Strážnice. Na počátku dubna bylo objeveno v kanalizační rýze na strážnickém zámku mohutné kamenné zdivo založené na dřevěném roštu. S největší pravděpodobností se jedná o opěrný pilíř pozdně gotického předbraní původního hradu. Nemalý význam měl i objev renesančních, či barokních architektonických článků, druhotně použitých do novodobých kanálků na nádvoří.
O dva měsíce později byla naše pozornost soustředěna do prostoru nedaleko hlavního strážnického náměstí, ke kostelu sv. Martina. Zde investor, jímž je MĚSTO STRÁŽNICE, přikročil k obnově Kostelní ulice pro pěší a cyklisty. S ohledem na rizikovou dolní část ulice, kde se až do roku 1785 nacházel farní hřbitov, bylo upuštěno od výstavby nové kanalizace. A tak nejvýraznějším zásahem do historického souvrství bylo vybudování nového vodovodu. Výkop široký šedesát centimetrů, hluboký až sto osmdesát centimetrů narušil archeologickou situaci dokumentovanou v pěti situacích.
Nejzajímavějším objektem byla tzv. zemnice z 13. století, která se nacházela poblíž renesanční věže. Její délka dosahovala až šesti metrů, dno měla v hloubce téměř tři metry. Zásyp „zemnice“ obsahoval množství velkých kusů mazanic s otisky dřevěných kmenů a malých prutů. Podle otisků můžeme předpokládat, že nad „zemnicí“ stála ještě dřevěná roubená konstrukce omazaná hlínou, která následkem požáru shořela a propadla se do spodního prostoru. Na dně se ještě nacházely zuhelnatělá dřeva a zejména zlomky silnostěnných keramických nádob vyrobených z grafitové hmoty. I podle ostatních nálezů můžeme násilný zánik objektu datovat do druhé poloviny 13., případně na samý počátek 14. století. Tehdy zde zřejmě stála přízemní budova srubové konstrukce se zahloubeným suterénem, nikoliv zemnice s obytnou funkcí. Na stáří objektu poukazuje i jeho situování uprostřed ulice, jejíž vznik se předpokládá na přelomu 14. a 15. století, kdy je v těchto místech pány z Kravař založeno Nové město. Jen několik málo metrů severozápadně od suterénu narušil výkop pro vodovod druhý významný objekt, jímž je nároží polozahloubené středověké stavby se sloupovou jámou v rohu. Dno stavby leželo pouhých sto čtyřicet centimetrů pod dnešní úrovní. Pro dokreslení složité stratigrafické situace v Kostelní ulici je třeba ještě zmínit objev třetího zahloubeného objektu u renesanční věže, který v roce 1964 zdokumentoval Jiří Pajer. V tomto případě však na samotném dně byla identifikována dokonce podlaha z červeně vypálené mazanice. Zásluhou Jiřího Pajera došlo v minulých letech ve třech historických sídelních areálech v rámci města k objevení téměř dvou desítek sídlištních zahloubených objektů z 13. a 14. století mající charakter „zemnice“, a to převážně v místech mimo současnou domovní zástavbu.
Další pozitivní situace se podařilo nalézt v dolní části Kostelní ulice mezi farou a kostelem sv. Martina. Velké očekávání bylo vkládáno právě sem, do míst, kde se měl nacházet farní hřbitov středověkého původu. Vodovodní výkop však bohužel nebo chceme-li bohudík, horizonty intenzivního pohřbívání těsně minul. Pouze ve dvou případech bylo možné ve stěně výkopu dokumentovat pozůstatky lidských koster, a to částí jejich dolních končetin. Poloha pohřbených byla s lehkou odchylkou východo-západní. Částečně se podařilo zachytit i zbytky dřevěných rakví. Absence dalších hrobů a zejména stratigrafie zachycená na stěně vodovodního výkopu umožňují situovat hřbitov blíže ke kostelu. Mezi hřbitovní zdí a současnou budovou fary se nepochybně již od pozdního středověku nacházela ulička široká víc jak čtyři metry. O častém zpevňování povrchu ulice svědčí několikanásobná štětování, příp. vrstvy štěrkopísku, či dokonce mazanice. V mladším období má povrch již charakter jakéhosi dláždění, později zasypaného a pouze uprostřed ulice byl vyskládán z kamenů žlab. Tento stav je zřejmý z historických fotografií ještě ve 20. letech 20. století. Kamenný žlab se podařilo výzkumem rovněž odkrýt. Současná kostková dlažba přišla na řadu až o mnoho let později.
Archeologický dohled nad stavebními pracemi u sv. Martina pokračuje i nadále, takže je možné, že budeme moci ještě přispět svým dílem k poznání struktury historického osídlení ve Strážnici.
FK
