Sondáž na strážnickém zámku

     S mírným zpožděním přinášíme informace o nových záchranných archeologických výzkumech Masarykova muzea v Hodoníně. Vzhledem k velmi plodnému loňskému roku, zejména na terénní výzkumy, jsme se k vyhodnocení některých výzkumů dostali až nyní.
     Nejprve je třeba zmínit drobnou sondáž v areálu zámku ve Strážnici. Dnešnímu zámku předcházel vodní hrad zbudovaný zřejmě ve druhé polovině 13. století. V souvislosti s výstavbou kanalizační přípojky pro budovu s. p. Lesy České republiky proběhl na přelomu července a srpna loňského roku v areálu zámku záchranný archeologický výzkum. Ve výkopu pro přípojku se podařilo na stěnách výkopu a při drobné sondáži zachytit velice zajímavou stratigrafickou situaci odlišnou od okolí. V hloubce sto třicet až sto devadesát centimetrů pod současným terénem byla na podloží zachycena výrazná zvodnělá vrstva „fekálního charakteru“ s množstvím nálezů keramiky, zvířecích kostí, skla a dřeva. Pozoruhodný a zajímavý je zejména soubor zlomků habánské keramiky – tzv. novokřtěnských fajánsí. Tuto keramiku na jižní Moravě vyráběli Habáni od konce 16. století až do roku 1622, kdy byli vyhnáni do Uher. Většinu (přes pět set zlomků) souboru keramiky tvoří běžná glazovaná i režná kuchyňská – stolní hrnčina.Ve vrstvě se nacházely také dřevěné konstrukční prvky z dubu a jedle, z nichž u jednoho prkna se pomocí dendrochronologie podařilo získat datum pokácení stromu. Tato událost se stala krátce po roce 1621.
     Jak celou nálezovou situaci interpretovat? Může se jednat o pouhou zvodnělou kulturní vrstvu, či o část rozsáhlého odpadního a fekálního objektu z období třicetileté války. To nelze z plošně omezených sond přesněji stanovit. Zkoumaný prostor s pozitivními nálezy se nacházel uvnitř zámeckého opevnění, nedaleko severního zaniklého bastionu. Středověký horizont se v těchto místech zachytit nepodařilo ani v nejnižších úrovních, a to i přesto, že v těsné blízkosti stál středověký hrad ze třináctého století.
     Archeologické výzkumy strážnického zámku začaly probíhat až během posledních několika let, kdy se dotknuly zejména zámeckého opevnění. Je to v ostrém kontrastu se samotným městem Strážnice, kde řadu let s velkými úspěchy prováděl četné výzkumy archeolog Jiří Pajer.

FK