Březen - archeologické žně na Hodonínsku
HODONÍNSKO - 28.03. 2009
Nedlouho po Novém roce začaly probíhat na Hodonínsku stavební akce intenzivním tempem. Většina souběžně vedených archeologických dozorů prováděných Masarykovým muzeem však byla negativní. Výrazný zlom nastal až v počátcích měsíce března, kdy podle očekávání vydaly kanalizační odbočky na Národní třídě v Hodoníně opět nové archeologické doklady existence života na této již od středověku velmi frekventované komunikace. Další pozitivní nálezy v Hodoníně odhalily výkopy pro kanalizaci v ulici Komenského a zejména výkopy pro plynovod ve východní části Masarykova náměstí. Překvapivé nálezy na sebe nenechaly dlouho čekat ani mimo samotný Hodonín. V Horních Nechorách u Prušánek při výstavbě kanalizace a v Čejkovicích při pokládce kabelů nízkého napětí a při kanalizaci se podařilo zachytit nálezy od pravěku až po 18. století.
HODONÍN - Národní tř., Masarykovo náměstí
Na loňskou velmi plodnou archeologickou kampaň navázaly v letošním roce aktivity spojené se stavbou kanalizačních odboček. Ve výkopech bylo dokumentováno pokračování historických vrstev od počátků města až do současnosti. Před prodejnou elektroniky odbočka narušila část středověké, snad odpadní jámy, která doplnila skupinku 12 jam prozkoumaných v těchto místech v loňském roce. Na jámách je zajímavé, že byly hloubeny na ulici před domy a ještě k tomu v těsné blízkosti silnice. Dalším významným zjištěním byla dokumentace příčného řezu ulice, na kterém se projevily mimo středověkého souvrství i vyjeté koleje od vozů. Pouze jedna vrstva představovala komunikační horizont s povrchovou úpravou. Jednalo se o kamenný štět, ze kterého mimo drobných zlomků byla získána dobře dochovaná koňská podkova. Štět lze datovat na přelom středověku a novověku. Koncem března tak končí další etapa revitalizace historického jádra Hodonína. Archeologický výzkum při stavbě kanalizace na Národní třídě a na Masarykově náměstí probíhal od 15. srpna 2008. S jeho předběžnými výsledky se veřejnost bude moci seznámit na výstavě uspořádané v červnu až srpnu letošního roku v sále Evropa na Národní třídě 21 v Hodoníně.
HODONÍN - Masarykovo náměstí
Před východní uliční čárou náměstí byly zjištěny pozitivní nálezy již při záchranném archeologickém výzkumu v roce 2007. Kromě odpadní jámy s množstvím unikátních nálezů, zde sondy vydaly četné vrstvy se spálenými hliněnými omazy (tzv. mazanice) dřevěných domů z 14. - 15. století. Během tří březnových dní výkopy pro plynovod narušily mohutné spáleništní vrstvy s množstvím mazanic a zlomků keramických nádob přešlých žárem, zlomků zvířecích kostí, renesančních kachlů, částí železných předmětů a jiného materiálů, které jsou pozůstatky některých z četných požárů, které postihly Hodonín v období pozdního středověku a raného novověku, tj. ve 14. - 17. století, možná v souvislosti s některými válečnými událostmi. Spáleniště se nachází téměř před všemi domy ve východní části náměstí. O přesnějším určení doby požáru snad vydá svědectví spálené prkno nalezené v hloubce 120 cm pod současným chodníkem. Dendrochronologové se pokusí určit podle letokruhů dobu, ze které prkno pochází. S novověkou zástavbou souvisí mohutné cihelné zdivo nalezené v blízkosti nedávno zbořeného domu bývalé ZUŠ na začátku ulice Dobrovolského. Zdivo může pocházet ze zaniklého sklepa pod přilehlým domem. Výkopy pro plynovod budou v následujících dnech pokračovat i v ostatních částech náměstí i na Národní třídě. Očekávat můžeme další nálezy, které nám doplní složitou mozaiku osídlení v historickém jádru města.
HODONÍN - Komenského ulice
Dnešní Komenského ulice vznikla poměrně v nedávné době. Stalo se tak až počátkem 90. let 20. století (Franz Josef-Gasse), předtím se v těchto místech rozkládalo panské pole, popsané a znázorněné na mapě stabilního katastru z počátku 19. století. Stavba nebo přesněji rekonstrukce kanalizace tento předpoklad jen potvrdila. Pod asfaltovou silnicí leží pouze původní kamenná dlažba, pod níž je uložena mohutná vrstva někdejší ornice. Pod ornicí se rozkládá již jen žluté písčité podloží, do kterého jsou porůznu zahloubeny jámy. Jedná se o menší jamky, jámy a útvary budící dojem menších příkopů. Jámy jsou většinou raně novověkého stáří, nejasného účelu a funkce. Pozornost si však rozhodně zaslouží vrstva 12, kterou tvořil zelenožlutošedý jíl. Přes metr dlouhá a patnáct centimetrů tlustá vrstvička obsahovala velké množství keramických nálezů, z nichž po slepení se podařilo dát dohromady několik větších torz nádob, ať hrnců, mís, či masivních zásobnic. Datovat nálezy můžeme někam do pozdního středověku, snad již do století čtrnáctého. V přední části parcely se ve středověku mohla nacházet usedlost a vrstva 12 by pak vznikala v dvorní části domu. V Komenského ulici je již hlavní řad položen, zbývají již dokončit jen přípojky, a tak nyní můžeme vyloučit domněnku, že zde probíhal městský příkop. Situován by pak byl někde východně od Milíčovy ulice.
PRUŠÁNKY - Horní Nechory
Známé "vinařské sklepní městečko" Nechory u Prušánek vydalo zajímavé svědectví o zemědělství, potažmo o vinařství v raném novověku. V současné době probíhá v Nechorech stavba kanalizace, při níž byly v Horních neboli Vrchních Nechorech objeveny tzv. obilní jámy. Obilní jámy sloužily k uchovávání obilí a jiných komodit již od pravěku až do řekněme 18. století. Prozatím se takovýchto jam v Nechorech podařilo výkopem pro kanalizaci narušit celkem 4 - 5. Jámy se nacházely v řadě před sklepy, byly hluboké přes 3 metry od současného povrchu, průměr dosahoval úctyhodných 180 cm. Zajímavým konstrukčním detailem byly propálené stěny, což mělo mj. zaručovat ochranu skladovaného obilí proti vnějším nežádoucím vlivům. V zásypech obilních jam se sporadicky nacházely i zlomky nádob, nejčastějším nálezem byly střepy z neglazovaného hrnce se stopami vápna na vnitřní straně. V jednom případě se dokonce jednalo o torzo nádoby, které po slepení umožnilo rekonstruovat horní polovinu hrnce s uchem. V několika úlomcích je doložena i glazovaná keramika. Zánik obilnic můžeme datovat až do 18. století. Větší problém je s dobou vykopání jam, což mohlo nastat někdy v 16. nebo 17. století. Tehdy již hloubení podzemních obilnic postupně končí a jsou nahrazeny nadzemními sypkami. Z historických pramenů víme, že v Horních Nechorech na přelomu 16. a 17. století měli sklep prušánečtí Habáni, snad k němu náležela i některá z objevených obilnic. Obilní jámy ovšem mohly vzniknout ještě v době, kdy zde žádné sklepy nebyly. Podobné jámy se dle vyprávění místních nacházejí i v samotných sklepech. Jejich funkce v pozdější obdobích již byla zcela jiná. V době válečných událostí si v nich vinaři mohli ukrývat víno a cennosti, aby je o ně nepřipravili rabující vojáci. Raně novověké obilní jámy byly na Hodonínsku zkoumány v ještě v Čejkovicích a v Žarošicích. Těmto jistě zajímavým zemědělským raně novověkým objektům byla dosud věnována archeology jen minimální pozornost. Prušánky tak bezesporu výrazně obohatí problematiku obilních jam na našem území.
ČEJKOVICE - ul. Peckova, kostel sv. Kunhuty.
Od roku 2006 probíhá v Čejkovicích čilý stavební ruch. Ať již to byla oprava nádvoří zámku, výstavba rodinných domků v Malém Újezdě a především průtah obcí, se kterým souvisí i rekonstrukce inženýrských sítí. Masarykovo muzeum provádí archeologický dozor nad stavbou kanalizace a při pokládce kabelu nízkého napětí. Po loňském podzimním výzkumu na Masarykově ulici při farním kostele, kde byly objeveny četné jámy, jak z doby bronzové, tak i ze středověku a raně novověké kostrové hroby, se i letos dařilo objevit zajímavé nálezy. Jedná se především o dvojici středověkých odpadních jam, které měly průměr až dva metry a dno se nacházelo v hloubce přesahující tří metrovou úroveň pod současným terénem. Před čp. 78 se navíc jednalo o tzv. superpozici dvou zahloubených objektů. A to tak, že středověká odpadní jáma narušila starší zahloubený objekt z doby bronzové. V této středověké jámě se dokonce náhodně podařilo objevit i drobný peníz, který nám po následné konzervaci umožní přesnější určení doby, kdy čejkovičtí obyvatelé zaplnili odpadní jámu. Z nálezů v ní lze jmenovat ještě uhlíky, četné zvířecí kosti a mazanicie s otisky konstrukčních prvků. Prozatím podle keramiky jámu datujeme do pozdního středověku, tj. někam do 14. - 15. století. Vedle odpadní jámy se podařilo dokumentovat i mohutnou kamennou zeď, která náleží zaniklému sklepu zbořeného domu vedle čp. 78. Pro dokreslení celé situace je nutné zdůraznit, že jak středověké jámy i zděný sklep se nacházely na ulici potažmo na náměstí před domy, ke kterým pravděpodobně náležely.
Dne 27. března se stavební firma pustila do provádění výkopů pro kabel nízkého napětí. Po předchozím negativním zjištění ve výkopech lemující zámek se podle očekávání při zemních pracích kolem kostela sv. Kunhuty podařilo narušit někdejší čejkovický hřbitov. Úzkou třiceticentimetrovou rýhou do hloubky 80 cm narušil bagr většinou jen lidské kosti v neanatomické poloze. Ovšem v nižších úrovních již ležely nenarušení pohřbení jedinci. Několik koster bylo výkopem porušeno. Vzhledem k tomu, že se jedná o tzv. etážový způsob pohřbívání (typický pro pokročilý středověk a novověk), kde se do hrobových jam pohřbívá stále na stejném místě vícekrát, byly zachyceny 2 - 3 úrovně zemřelých nad sebou. Většinou jsou starší kosterní pozůstatky nově vykopanou hrobovou jámou narušeny a kosti se objeví poté v zásypu nejmladšího hrobu nebo jak je v loňském roce zde u kostela doloženo vykopání jamky na dně nové hrobové jámy, do které hrobník uložil narušenou kostru. V případě, že předchozí zemřelý nebyl v době nového pohřbu ještě dodatečně rozložen, tak jednoduše byla rakev s nebožtíkem uložena nad něj a tím pádem nalezneme později několik etáží koster nad sebou. Potom ovšem hloubka uložení je menší. Na čejkovickém hřbitově se první kostry nacházejí již v hloubce 60 cm, nejhlubší až ve 110 cm pod současným terénem.
Jelikož si technické podmínky vyžádaly lokálně dno výkopu snížit až na úroveň cca 120 cm, byl zde odkryv realizován šetrným způsobem, a to archeologickými metodami plošné exkavace, ovšem pouze v šířce výkopu. Odkryta byla horní část kostry dítěte do 6-ti let věku, kostra dospělého jedince v oblasti pánve, který zde měl uloženu svátostku v podobě hnědého obdélného sklíčka zasazeného v bronzu či mosazi (vel. 3 x 3,5 cm), dále část kostry dospělého jedince s dochovaným textilem sytě zelené barvy a opět horní část dětského pohřbu, celkem tedy 4 jedinci. S loňským výzkumem máme dokumentovaných celkem 8 anatomicky uložených koster. Rýha pro kabel nízké napětí ještě narušila deponii koster, která mohla souviset se stavbou současného kostela v letech 1783-84. Antropologický rozbor byl dosud učiněn pouze u tří koster objevených v roce 2008. V druhotné poloze v jamce byly uloženy kosti muže ve věku 40 - 55 let, dále zde byla pohřbena pravděpodobně dívka 18 - 19 let stará a dítě 9 - 12 let, které má netypický vzorec prořezání zubů. V době, kdy má prořezanou druhou dospělou stoličku by již nemělo mít první a druhou mléčnou stoličku, navíc má stále ještě v čelisti dolní mléčný špičák. Kostry určila Mgr. Erika Průchová z Plzně.
Na starém hřbitově v Čejkovicích se pohřbívalo patrně již od 13. století až do druhé poloviny 18. století, kdy byl založen hřbitov nový, užívaný dodnes. Přestože v minulosti, i v poměrně nedávné, se na hřbitově prováděly četné výkopy až teprve nyní proběhla dokumentace hrobů. Jak je vidět, i z plošně malých zásahů pod terén je možné získat řadu zajímavých zjištění o prostorovém uspořádání, orientaci a třeba i skladbě hrobů. Zachycen byl až nejmladší horizont hřbitova ze 17. a 18. století. Starší středověká situace zachycena nebyla, jen nepřímo ji dokládají sporadický výskyt středověké keramiky v zásypech mladších hrobů.
FK
