Od září probíhá výzkum na Masarykově náměstí

      Od 25.09. 2007 probíhá na Masarykově náměstí v Hodoníně záchranný archeologický výzkum vyvolaný 1. etapou rekonstrukce náměstí. Plošný odkryv je prováděn v místech budoucí fontány a strojovny. Pod současnou dlažbou ze šatovek se nachází nejstarší dlažba z roku 1856 tvořená hrubými "kočičími hlavami". V hloubce 40 cm pod současným terénem se nachází již historické souvrství ze 17. století. Pod touto úrovní již následují nerozlišené odpadové horizonty a spáleniště ze 14. - 16. století.
     V nejspodnějších partiích bylo zachyceno pískové podloží do něhož se zahlubovaly menší objekty a kůlové jamky z doby před rokem 1300. Zde se podařilo odkrýt také kostrové hroby s orientací východ - západ. Toto pohřebiště je na základě obdobných hrobů nalezených v roce 1973 před radnicí datováno do 11.-12. století, tedy se jedná o předlokační osídlení - předhradí hodonínského hradu z 11. století.
     V odpadních vrstvách bylo nalezeno přes tisíc nálezů, převážně zlomkového charakteru. Nejpočetnější soubor je zastoupen zlomky kuchyňské a stolní keramiky, zlomky okrajů, den, výdutí, uch různých hrnců, džbánů, mís, pohárů, pokliček, trojnožek, zásobnic aj. tvarů. Nádoby byly zdobeny rytou výzdobou, vlnicemi, žlábky, radýlky, na některých zlomcích se nachází glazura. Několik fragmentů pochází z loštických pohárů, které byly v 15. a v 1. polovině 16. století oblíbeny po celé střední Evropě. Jejich povrch je pokryt puchýřky. Ze stavební keramiky jsou zastoupeny fragmenty mazanice, střešní krytiny a cihel. Na jedné cihle je patrný otisk psí tlapy. Z kovových předmětů bylo nalezeno 7 (do 29.9.) drobných mincí, které byly většinou poškozeny a pokryty patinou. Dále se jedná o několik neurčitelných bronzových kováníček, drátů, plíšků. Ze železných předmětů bylo nalezeno velké množství silně zkorodovaných kovaných hřebíků, dále kroužky, háčky, masivní podkovy, hroty šípů do kuší. V zahloubených objektech se nacházela struska, patrně kovářská. Ojediněle se v odpadních vrstvách vyskytovalo sklo, a to zlomek skleněné nádobky, či okraj okenního kroužku z vitráží. Ve spáleništních horizontech byly nalezeny olověné kulky a velké množství uhlíků. Materiál ze spáleniště byl odebrán k následnému plavení, při kterém se očekává výskyt archeobotanického materiálu, který umožní spolu s nalezenými předměty rekonstruovat  každodenní život obyvatele Hodonína v 13. - 17. století.
     V prostoru před kostelem sv. Vavřince se podařilo zachytit linii cihelného základu hřbitovní zdi, která vymezovala nejstarší městský hřbitov zaniklý počátkem 18. století. Základ je tvořený vynášecími klenebními pasy. Průběh hřbitovní zdi byl narušen obdélným cihlovým základem, na kterém byla v roce 1713 umístěna socha sv. Šebestiána, v současné době stojí těsně u štítové zdi kostela. Mezi kostelem a hřbitovní zdí se podařilo odkrýt první nejmladší (poč. 18. st.) úroveň pohřbů. V natažené poloze s hlavou kolmo ke hřbitovní zdi byla nalezena kostra nedospělého jedince s bronzovou barokní svátostkou (medailonkem) pod kolenem, železnými kroužky na prsou. Pod touto úrovní se předpokládají další úrovně zemřelých až do hloubky min. 2,5 m pod současným terénem.