"Vážený Ještěre, drahý Petře Bezruči"

výstava
Kyjov, báseň Petra Bezruče, kterou se naše město pyšní a která se stala inspirací dalším umělcům, zná snad každý kyjovský rodák. 15. září vzpomeneme 145. výročí narození jejího autora. I když se Petr Bezruč podle svých vlastních slov „Kyjovem jen kmitl, i nemá slunečné město proč nás vzpomínat!“, nebude na škodu si jeho pobyt v Kyjově a vznik jmenované básně připomenout. Kdo se bude chtít o osobnosti Petra Bezruče i jeho pobytu v Kyjově dovědět víc, může si buď tuto útlou brožurku přečíst, nebo ještě lépe zavítat ve dnech 10. 9. - 11. 11. 2012 do výstavních prostor kyjovského muzea, kde bude probíhat výstava, kterou muzeum pořádá ve spolupráci s Muzeem Prostějovska.

Termín

  • 10. 9. 2012 – 11. 11. 2012

Vstupné

děti do 6 let ZDARMA, děti 6 – 15, ZTP 10,-, studenti (15+), důchodci 15,-, dospělí 30,-, rodinný pas dospělí 50 %, rodinný pas děti 50 %, seniorpas 50 %

Místo konání

Vlastivědné muzeum Kyjov
Palackého 1373/13a
69701 Kyjov

Kontakt

osoba: Mgr. Blanka Pokorná
telefon: 518 612 338

 

Ve sbírkách Vlastivědného muzea v Kyjově se nachází korespondence Petra Bezruče s prof. Ladislavem Dlouhým, v nichž vzpomíná na svůj pobyt v Kyjově:
 
     28. dubna 1896 - bylo mi 28 let - objevil se v naší listovní výpravně poštovského úřadu Brno 1 chef Haluska: „Morgen! Einer von den Herrn muss hinaus nach Gaya!“ (Dobré ráno! Jeden z pánů musí jet do Kyjova!) Všechno hledělo zmizet, u mne to nešlo, stál jsem příliš blízko chefa a pak jsem byl už fatalista. „Herr V., Sie fahren gleich hinaus!“ (Pane Vašku, vy tam hned pojedete!) Kázeň bývala před lety na poštách vojenská: uklonil jsem se, zaklel potichu do kravaty a vyplul do Kyjova.
    
     Mladý poštovní úředník podle rozkazu odjel tedy do Kyjova, kde měl na místní poště zastupovat oficiála Rittmanna.
 
     …neměl správcovské zkoušky, která se skládala ve Vídni a bez níž nemohl býti jmenován definitivním správcem pošty, jel tedy na tři dni do metropole dunajské a já jej zastupoval. Pamatuji se, že tam byli dva expeditoři - jak se jim říkalo - Novotný a Vaněk, dva přespolní listonoši Seďa a Kundrata. Telegraf byl oddělen v jiné budově. Služba byla jak řemen, skoro 12 hodin denně od 7 ráno do 7 večer, v poledne hodinová přestávka. Kyjov jsem takřka neviděl krom rynku, který se červenal krátkými sukněmi okolních žen a děvuch. Chodili jsme na oběd a večeři k Michálkům, chodil tam soudní adjunkt Gruda, Šlonzak jako já, a geometr Hudeček, známý pod jménem Janíček z Bystřinovy Súchovské republiky. Meškal jsem u listo-noše Kaufmanna, dobrého člověka, pamatuji se, že zahradou tekl potok, v němž jsem se ráno vždy s velikou radostí umýval jako živočich vodomilný.
 
     Právě ze svého čtyřdenního pobytu v Kyjově vytěžil Bezruč materiál pro svou báseň Kyjov. Podrobným rozborem básně, jejími překlady a pobytem Bezruče v Kyjově se zabývá práce prof. Ladislava Dlouhého Bezručův Kyjov. On byl rovněž iniciátorem vytvoření pamětní desky P. Bezručovi na domě, kde se v roce 1896 nacházela pošta, a uspořádání oslav k umělcovu 80. výročí narození.