Edvard Beneš (28. května 1884 – 3. září 1948)

Pocházel z vesnice Kožlany. Po ukončení gymnázia studoval na Univerzitě Karlo-Ferdinandově moderní filologii, zejména francouzštinu, němčinu a angličtinu. Zapsal se také ke studiu na Sorbonně a studoval také v Berlíně. Doktoráty získal v Dijonu a v Praze. Oženil se, děti však s manželkou Hanou neměli. Od roku 1909 působil jako učitel střední školy v Praze. V roce 1913 složil habilitaci s prací Stranictví a přednášel na Univerzitě Karlo-Ferdinandově. Po vypuknutí světové války organizoval vnitřní odboj (Maffii), v září 1915 odešel do zahraničí, manželka, zůstala doma. Spolupracoval s T. G. Masarykem a M. R. Štefánikem. Edvard Beneš věnoval veškeré svoje úsilí zahraniční diplomacii a po vzniku Československa se stal na dlouhých sedmnáct let ministrem zahraničí. Dne 18. prosince 1935 byl zvolen prezidentem Československa, 5. října 1938 však abdikoval, odletěl s manželkou do Londýna a v únoru 1939 odpluli do USA, kde také přednášel. Později se ujal vedení československého zahraničního odboje, vrátil se zpátky do Londýna. Po skončení války byl znovu zvolen prezidentem. Dne 25. února přijal demisi ministrů a 7. června 1948 kvůli zdravotnímu stavu abdikoval. Zemřel 3. září 1948. Byl pohřben v Sezimově Ústí do nově vytvořené hrobky v parku svého letního sídla.