Jarmila Novotná (23. září 1907 – 9. února 1994)

Narodila se na Královských Vinohradech. V patnácti letech se stala elévkou v činohře Národního divadla, v roce 1924 absolvovala svůj první pěvecký koncert, o rok později vystoupila jako Mařenka v Prodané nevěstě poprvé v opeře Národního divadla a týden nato jako Violetta v La Traviatě. Dne 1. ledna 1926 se stala členkou opery Národního divadla. Její hlas zněl z rozhlasu i gramofonu, hrála ve filmech. Zpívala v berlínské a vídeňské opeře, vystupovala po celé Evropě od Londýna po Bukurešť. V lednu 1940 přijala angažmá v Metropolitní opeře v New Yorku, které trvalo do roku 1956. V roce 1942 nahrála v New Yorku album národních písní s názvem Lidické písně s klavírním doprovodem Jana Masaryka. Byla vdaná, měla dceru a syna. Žila na rodinném sídle svého manžela Jiřího Daubka v Litni, za války a po roce 1948 v New Yorku, později ve Vídni. Od roku 1972 pravidelně navštěvovala Československo. V roce 1991 obdržela z rukou prezidenta Václava Havla Řád T. G. Masaryka IV. třídy. Zemřela v New Yorku, pochována je v rodinné hrobce Daubků v Litni. Na její počest nese planetka 5897 ve vesmíru jméno Novotná. Dne 26. října 1927 zpívala v Národním divadle Gildu ve Verdiho Rigolettovi před zraky T. G. Masaryka. Na druhý den dostala mladá pěvkyně s maminkou pozvání od prezidenta do Lán. Na setkání pak vzpomínala takto: „Brzy nato vstoupil pan prezident. První dojem se mi hluboce vryl do paměti. Jeho přirozená důstojnost a prostota způsobily, že všechny obavy, jak s ním budu mluvit, ze mne spadly. Pan prezident měl zájem o všecko.“