Únor

Fašank na Kyjovsku Fašank (ostatky či masopust) na Kyjovsku charakterizovaly v první polovině 20. století průvody masek v čele s medvědem, často oděným v hrachové slámě (tzv. hrachovině). Pestrou škálu maškar doplňovaly zvířecí motivy (kůň, vlk, velbloud), profesní typy (židé, vojáci, listonoši) i komické postavy jako planetářka, smrt či milenecká dvojice Filip a Káča. Region vykazoval řadu specifik, která dnes již mnohdy zanikla: v Kyjově chlapci v dlouhých sukních mlátili cepy do bláta. V Bukovanech dívky děsila „nestvůra“ s ježčími ostny na hlavě a v Dambořicích místo průvodu chodil pouze „pohřeben“ – muž jedoucí na pohřeblu - pekařské lopatě. Průvody doprovázela hudba a specifické tance (palicová, metlová či řeznická). Na koledníky čekaly smažené milostě, koblihy a trdelníky, do výslužky pak dostávali slaninu a vejce. Veselí vrcholilo o ostatkovém úterý pochováváním basy nebo „děda“, parodií na pohřeb, která symbolicky zahajovala předvelikonoční půst. Dnešní fašank se od toho historického liší. Dříve měly masky pevný řád a byly výhradně mužskou záležitostí; dnes je složení průvodů volnější a zapojují se i ženy. Zajímavým novodobým prvkem je šavlový tanec. Ten se na Kyjovsko rozšířil z Uherskobrodska pravděpodobně až vlivem folklorních souborů a festivalů, neboť historické záznamy (včetně uvedeného rukopisů z roku 1944) jej v tomto regionu nezmiňují.