Kyjov-Od Svatoborska, záchranný archeologický výzkum

 Výstavba nové haly společnosti Wiki v Kyjově v trati Od Svatoborska byla podnětem pro záchranný archeologický výzkum realizovaný pracovníky Masarykova muzea v Hodoníně. Postupná skrývka ornice a další nadložní vrstvy, která byla kontrolována vizuálně i pomocí detektorů kovů, odhalila nálezy z pohřebiště i sídliště ze starší doby bronzové, náležící únětické kultuře z období přibližně okolo roku 2000 př.n.l. V místě až úplně na horním okraji stavební plochy, kde se terén postupně mírně zvedá nad okolní inundaci Kyjovky, se podařilo zdokumentovat celkem čtrnáct různě hlubokých a rozměrných hrobů a dva sídlištní objekty. První objekt byl využíván jako hliník, poté fungoval ještě jako odpadní skladiště. Také proto se zde našla řada zlomků keramiky nebo zvířecích kostí. Druhý objekt sloužil původně zřejmě jako zásobní jáma. 

V původním stavu už ale nebyla většina z odkrytých hrobů, do nichž byli pohřbení jedinci ukládáni ve skrčené poloze na boku s různým stupněm přitažení dolních končetin k pánvi a s rukama složenýma před tělem. Pro starší dobu bronzovou je typické, že řada hrobových zásypů bohužel bývá druhotně vyrabována a kostrové nálezy jsou roztroušené ve vykrádací šachtě a na dně původní rakve. Ani předměty posmrtné výbavy tak leckdy nejsou v primární poloze, řada z nich byla posunuta také působením hlodavců, tzv. bioturbací. Přesto se podařilo najít několik opravdu velice zajímavých artefaktů. Nejčastěji dobře dochovanými milodary byly keramické nádobky, někdy i více kusů v jednom hrobě. Výjimečně zůstaly dochovány bronzové šperky – tj. hlavně kruhové vlasové ozdoby z jednoduchého i dvojitého drátu, ale také spirálky z náhrdelníků nebo prsteny. 
 
V rozměrnějších a hlubších hrobech byla devastace největší, patřily totiž společensky výše postaveným jedincům. Příkladem za všechny je zpustošený pohřeb mladé ženy s několika keramickými hrnky a mísami a především s jedinečným zlatým hruškovitým závěskem. Na Moravě je těchto šperků sloužících jako ozdoba hlavy objeveno dosud naprosté minimum, prozatím jenom 6 ks a to většinou v hrobech nalezených již na konci 19. století, v Čechách 2 ks. Takto tvarované ozdoby byly vyráběny ze zlata, ale i z bronzu, a používány zejména v Potisí a sousedním Sedmihradsku v oblasti dnešního východního Slovenska a Maďarska a západního Rumunska, možná odtud pochází i samotná dívčí „nevěsta“, to uvidíme až podle izotopových analýz její kostry. Elity obyvatelstva dnešního Kyjovska ve starší době bronzové však rozhodně udržovaly poměrně dalekosáhlé kontakty, může jít o doklad obchodního styku a snahu místních žen náčelníků napodobovat oblíbené evropské módní trendy. Po laboratorním ošetření a konzervaci budeme uvažovat minimálně o nějaké krátkodobé výstavě v pobočce Masarykova muzea v Kyjově, na které bychom nálezy představili veřejnosti.  
-js-
1.jpg (799x450, 66.19 KB)
2.jpg (800x514, 76.73 KB)
4.jpg (600x400, 133.21 KB)
5.jpg (600x400, 151.94 KB)
6.jpg (600x400, 140.50 KB)
7.jpg (600x400, 140.91 KB)
8.jpg (600x400, 142.45 KB)
9.jpg (600x400, 141.96 KB)
10.jpg (600x400, 144.78 KB)
11.jpg (371x263, 50.20 KB)
12.jpg (800x533, 82.35 KB)
13 (2).jpg (600x400, 112.48 KB)
13.jpg (600x400, 131.31 KB)