TOP osobnosti, které se setkaly s Masarykem: Edvard Beneš (28. května 1884 – 3. září 1948)
Pocházel z vesnice Kožlany. Po ukončení gymnázia studoval na Univerzitě Karlo-Ferdinandově moderní filologii, zejména francouzštinu, němčinu a angličtinu. Zapsal se také ke studiu na Sorbonně a studoval také v Berlíně. Doktoráty získal v Dijonu a v Praze. Oženil se, děti však s manželkou Hanou neměli. Od roku 1909 působil jako učitel střední školy v Praze. V roce 1913 složil habilitaci s prací Stranictví a přednášel na Univerzitě Karlo-Ferdinandově. Po vypuknutí světové války organizoval vnitřní odboj (Maffii), v září 1915 odešel do zahraničí, manželka, zůstala doma. Spolupracoval s T. G. Masarykem a M. R. Štefánikem. Edvard Beneš věnoval veškeré svoje úsilí zahraniční diplomacii a po vzniku Československa se stal na dlouhých sedmnáct let ministrem zahraničí. Dne 18. prosince 1935 byl zvolen prezidentem Československa, 5. října 1938 však abdikoval, odletěl s manželkou do Londýna a v únoru 1939 odpluli do USA, kde také přednášel. Později se ujal vedení československého zahraničního odboje, vrátil se zpátky do Londýna. Po skončení války byl znovu zvolen prezidentem. Dne 25. února přijal demisi ministrů a 7. června 1948 kvůli zdravotnímu stavu abdikoval. Zemřel 3. září 1948. Byl pohřben v Sezimově Ústí do nově vytvořené hrobky v parku svého letního sídla.
Mezi T. G. Masarykem a Edvardem Benešem vzniklo osobité přátelské pouto, na které upozorňují nesčetné vzpomínky i bohatá korespondence, ve které spolu řeší politiku i osobní problémy.
Své první setkání s Masarykem Beneš později popsal:
„Jednoho dne z jara r. 1903 dostal jsem krátký lístek od prof. Masaryka, abych k němu přišel do bytu do Thunovské ulice na Malé straně. Bylo to mé první setkání s Masarykem. Chodíval jsem tehdy jako gymnasijní student na všechny jeho přednášky a projevy veřejné v Praze. Nyní jsem byl poprvé s ním osobně…Slyšel jsem nejprve řadu věcí o sobě: zdali už jsem zdráv ze svého úrazu při fotbalu, zdali nemám příliš mnoho těžkostí při vydělávání si peněz na studie, co mám v úmyslu dělat, a tak dále. Rozmluva končila nabídkou: že mi prof. Masaryk přispěje, abych si při studiích snáze přivydělal trochu peněz. Dostal jsem hned k překladu pro Naši dobu stať u knihy amerického státovědce Burgessa…od té doby stal jsem se přispěvatelem Naší doby a dalekým spolupracovníkem Masarykovým.“1
Na začátku první světové války se Beneš s Masarykem více sblížili. Na začátek jejich politické spolupráce Masaryk několikrát vzpomenul:
„Jednou jdu do města, potkám Beneše. On je skromný člověk. Mezi námi byl spíše poměr profesora a žáka. Stáli jsme nad Prahou; napřed dělal okolky a pak z něho vylezlo, že se mu zdá, že bychom se měli politicky dát do práce. Já jsem mu řekl, že už jsem začal…“ 2
Při setkáních či v dopisech Masaryk často neopomněl zeptat se na zdraví. Při vzpomínce na setkání 6. prosince 1918 v Boulogne Beneš tlumočil Masarykova slova:
„Jak jste zdráv? Dobře jste to zde dělali. Co naši doma – to bude práce! Máte zprávy od Milana? Obávám se o jeho zdraví a zejména o vojáky v Sibiři. Tam to bude těžké!“3
Obavu o Benešovo zdraví zmiňuje Masaryk také v dopise z 3. dubna 1928:
„Vaše zdraví: Jste, jak všichni, udřen. Nelíbí se mi ty záchvaty mdlobové; vyptával jsem se na to a tu jsem se dověděl, že jste kdysi měl něco na uchu. Ergo, dát se vyšetřit od znalce! Nevím, jak dovedete se zachovat dietně; co, kdybyste šel (ve Švýcarsku nebo v Anglii) do nějakého slušného sanatoria, kde byste na sebe nemusil dávat pozor, protože by na Vás dávali pozor lazebníci? Jen mně to tak napadá.“4
V sobotu 14. prosince 1935 oznámil prezident T. G. Masaryk svou abdikaci. Jeho projev se stal důležitý i pro další Benešův politický život:
„Rád bych vám ještě řekl, že za svého nástupce doporučuji Dra. Beneše. Pracoval jsem s ním za hranicemi i doma a znám ho. Mám plnou důvěru, že vše půjde dobře, a dá-li Bůh, budu se na vás ještě chvíli dívat, jak to vedete.“5
1 Stopou TGM. Beneš, Edvard. Několik setkání s T. G. Masarykem. Praha 1947, s. 61.
2 Zídek, Petr. Edvard Beneě 1884 – 1948. Tábor 2015, s. 11.
3 Stopou TGM. Beneš, Edvard. Několik setkání s T. G. Masarykem. Praha 1947, s. 64.
4 Masaryk, Beneš, Hrad. Masarykovi dopisy Benešovi. Praha 1996, s. 73.
5 Stopou TGM. T. G. Masaryk se vzdal úřadu prezidentského.. Praha 1947, s. 29..
