TOP osobnosti, které se setkaly s Masarykem: Eduard Krajíček ( 25. února 1879 – 24. července 1921)

Narodil se v Luhačovicích v rodině lázeňského správce Františka Krajíčka a jeho ženy Karolíny Urbancové dcery brněnského kočího. Po absolvování českého státního gymnázia v Kroměříži v roce 1900 se rozhodl pokračovat ve studiích na právnické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Svá studia si financoval sám, musel tvrdě pracovat, aby si na vzdělání vydělal. Už jako kandidát advokacie se dostal v Hodoníně do advokátní kanceláře zemského poslance, českého vlastence a předsedy Matice Hodonské JUDr. Františka Hesse, jehož dvaadvacetiletou dceru Ludmilu Amálii si 1. září roku 1910 vzal za manželku. Dne 1. listopadu 1918 byl pověřen správou Hodonína jako vládní komisař a na základě výsledků voleb z  června roku 1919 byl zvolen úředně prvním českým starostou v Hodoníně. V přímém důsledku prosincové stávky dělníků v roce 1920 došlo k rozpuštění městského zastupitelstva a odvolání Krajíčka z postu starosty. Masarykův Hodonín, který v duchu ideálů svého rodáka Tomáše Garrigue Masaryka vítal v ulicích poklidně, slavnostně, a hlavně s velkými nadějemi v novou společnou budoucnost dvou sbratřených národů Čechů a Slováků vznik samostatného Československa, byl označen za město vzbouřenců. Krajíček tento fakt bral jako své osobní selhání. Od mladých let trpěl srdeční vadou a zhuštěním tkáně hrotů plicních, zemřel však na těžký zápal plic ve svých čtyřiceti dvou letech. 

 

O setkáních Krajíčka s Masarykem podává svědectví Pamětní kniha města Hodonína. Poprvé se spolu krátce sešli v prosinci roku 1918 v rámci Masarykova příjezdu z ciziny do Prahy: 

„K jeho uvítání byla vyslána z Hodonína deputace do Prahy. Byli v ní zastoupeni za obec Dr. Krajíček, za ženy pí Judová, choť profesora a soudružka Kolaříková, za Sdružení výtvarných umělců moravských (SVUM) p. Blažek, architekt a Kafka, učitel, za venkovskou samosprávu Karel Vrána… Nejsrdečnější shledání bylo s Masarykem samotným. Deputace uvedena byla do salonku na nádraží Wilsonově (nově pojmenováno podle amerického presidenta, jenž přispěl k osvobození čes. národa), kde uvítán president vládou a svými přáteli. Když mu pí Judová a Dr. Krajíček pronesli přivítání za rodiště Hodonín, nemělo potřásání rukou konce a místo řečí mluvily slzy radosti nad shledáním a vítězným návratem krajana a rodáka našeho. A nastalé ticho přerušil zase sám triumfator žertovně prohodiv: „Tak, dobře jsme to provedli? – načež bouře hlasů zahřměla: „Výborně – velmi dobře. President slíbil, že určitě přijede do Hodonína.“1

 

Ještě jednou se Krajíček s Masarykem setkal v březnu roku 1920:

„V pondělí dopoledne byla panem presidentem přijata deputace města Hodonína složená ze starosty, obou náměstků, členů měst. rady, předsedy finanční komise, předsedy Sdružení mor. Výtvarných umělců, zástupců českého a německého školství místního i okresního. Starosta dr. Krajíček oslovil presidenta jménem celé deputace. V závěru řeči pozval pana presidenta k návštěvě rodného kraje a přednesl prosbu, aby přijal na památku Lolkův obraz „Zimní trh v Hodoníně“. Nato představil starosta všechny členy deputace. Pan president, zřejmě dojat láskou krajanů a jejich úctou, pozval všechny členy k pobesedování za stůl, sám vedl celý rozhovor, dotýkaje se, dle známého svého zvyku, všech otázek místa i kraje hodonského. Při této příležitosti připomenul p. president, jak velice se těšil na návštěvu Hodonína, Čejkovic a ostatních míst svého rodného kraje. Slíbil, že letos již určitě přijede…Pan president setrval s deputací téměř hodinu, načež se se všemi členy deputace srdečně rozloučil, přikázav, aby tlumočili „všem Hodoňákům pozdrav“. Na celé deputaci byl dobře pozorovatelný hluboký dojem jakým p. president a návštěva u něho na ně působila. Její účastníci jistě nezapomenou onoho dne.“2

 

1 Státní okresní archiv Hodonín, Pamětní kniha města Hodonína, 1918-1928, fond Archiv města Hodonín, inv. č. 296, s. 161-163. 

 

 

Portrét: 

Hodonínský kronikář v městské pamětní knize zaznamenal hlavníKrajíčkovy vize: „Bystrý jeho duch dobře vystihl výhodnou polohu města a plánem jeho bylo vytvořiti z Hodonína město důležité národně, kulturně i hospodářsky, spojku Slovenska s ostatní republikou a důležitý bod dopravní po vodě, železnicí i automobilem.“