Přihláška na seminář: Sociální otázka, demokracie a sociální revolta: boj o charakter (československého) státu

Masarykovo muzeum v Hodoníně, Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i., Historický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Kabinet TGM při Katedře filozofie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity pořádají od 6.12. do 7.12. vědecký seminář Sociální otázka, demokracie a sociální revolta: boj o charakter (československého) státu.

 

Vznik Československa v roce 1918 nebyl vnímán pouze jako akt národního osvobození od vlivu Vídně nebo Říma, ale také jako nastoupení cesty k vybudování společnosti solidarity; tedy k odstranění velkých sociálních rozdílů 
a vykořisťování. Světová válka a revoluce v Rusku přivedly k moci síly, které si vepsaly realizaci tohoto starého ideálu levice do štítu a rčení o „svítání na Východě“ mělo mnoho pozorných posluchačů také v Československu. Sociální otázka se stala vysoce konfliktním politickým tématem.  V letech 1918–1920 se postupně v československé společnosti vyprofiloval tábor radikálních příznivců levicového nebo dokonce bolševického režimu, který se hlásil k leninské vizi diktatury proletariátu a byl pro její dosažení ochoten sáhnout i k násilí. Pozice radikálů byla posílena tím, že s částí jejich vizí a metod sympatizoval široký okruh příslušníků nižších společenských vrstev, často rozpolcených mezi přitažlivostí projektu národního osvobození a projektu osvobození sociálního, obvykle nerozhodných a eklekticky kombinujících myšlenky obou. Bylo otázkou, zde se levicovým radikálům tuto masu podaří strhnout na svoji stranu. Velká část dělnictva nedůvěřivě sledovala postupné posilování kapitalismu 
v Československu, vnímala manifestační vlastenectví buržoazie a vzývání parlamentní formy demokracie jen jako zástěrku nových forem nespravedlnosti. Část levice velmi citlivě reagovala na každé dotčení symbolů moci socialismu ve veřejném prostoru, ať už šlo o některá místa paměti dělnického hnutí (Lidový dům), osobnosti (Alois Muna) nebo zahraničně-politické aktivity republiky vůči bolševickému Rusku a podobným režimům ve střední Evropě. Ferdinand Peroutka v této souvislosti psal o „zátkách u sudu s krví“ – jakmile budou vytaženy, bylo jisté, že se rozpoutá násilí.
Jeden z nejdůležitějších střetů na tomto vysoce konfliktním poli se odehrál v prosinci 1920. Je znám jako Boj 
o Lidový dům, kromě Prahy se významné události odehrály zvláště na Kladně, v Oslavanech nebo 
v Hodoníně. Byl tento střet pokusem o bolševický převrat v Československu nebo jen chaotickým zoufalým pokusem o uvolnění tlaku sílícího československého buržoazního režimu proti levici? Šlo 
o mezník ve vývoji levicového myšlení nebo politické praxe u nás? Poučil se československý meziválečný režim z této události nápadně připomínající občanskou válku a snažil se získat zpět důvěru nižších vrstev obyvatelstva? Jak společenské a politické elity uvažovaly o řešení sociálních problémů 
a „otázky sociální“ před vypuknutím světové války, v jejím průběhu 
a zejména bezprostředně po jejím skončení a budování nového státu? Jaký byl postoj hlavy státu T. G. Masaryka 
k těmto otázkám a problémům, a to i v kontextu s jeho zásadní předválečnou prací Otázka sociální?
Cílem workshopu je připomenout jubileum těchto událostí (a osobnosti s nimi spjaté) a zamyslet se nad jejich významem a vývojem interpretací. Organizátoři počítají se čtyřmi tematickými bloky:
1) Sociální myšlení v českých zemích a střední Evropě před a po skončení I.  světové války (cca 1880–1930), příspěvek T. G. Masaryka k poznání a řešení sociální otázky, vznik, význam 
a interpretace Masarykovy Otázky sociální (1898).
2) Boj o Lidový dům 1920 a jeho mimopražské pendanty: marxisticko-leninská interpretace událostí, meziválečné opozitní interpretace, výzkumy po roce 1989, způsoby práce s kolektivní pamětí. 
3) Marxismus-leninismus a diktatura proletariátu v československém meziválečném myšlení, aplikace ve společnosti, sociální kritika a pohledy na ideální společnost různých sociálních aktérů.
4) Československá sociální politika 1918–1938 jako odpověď na sovětský model společnosti;
ideály a jejich naplnění.
 
 
 
 
Přihláška (.docx, 12.46 KB)
Pozvánka (.pdf, 1.54 MB)
Seminář - masarykovský.jpg, 422x600, 81.08 KB

Aktuální výstavy a akce

kontakt:

Masarykovo muzeum v Hodoníně
Zámecké náměstí 9, Hodonín 69501
tel: +420 518 351 834, fax: +420 518 352 568
e-mail: masarykovomuzeum@masaryk.info

podrobné kontakty

Sphere cardSkupina ČEZ
Rengl Dvacáté stoletíDvacáté století