Významné objevy z Josefova při stavbě ČOV

 Ve dnech 17.6. až 26.10. 2016 proběhl záchranný archeologický výzkum Masarykova muzea v Hodoníně, který byl vyvolán stavbou čističky odpadních vod v Josefově u Hodonína. Celkem se podařilo zdokumentovat 21 zahloubených objektů, datovaných nálezy z výplní do období raného středověku až raného novověku. Jednalo se o sídlištní jámy, pec a dřevěnou studnu. Nejvýznamnějším nálezem byla dřevěná studna roubené konstrukce. Skládala se ze základového trámového kříže, na kterém stálo čtvercové roubení z fošen (1,2 x 1,2 m). Dno studny leželo v hloubce 2 m pod současným terénem. K výstavě bylo použito dřevo z dubu. Výplň studny obsahovala kuchyňskou a stolní keramiku, zvířecí kosti, omazy stěn ze spáleného dřevěného domu s otisky konstrukčních prvků, zlomky cihel, zlomky režných kamnových kachlů, fragmenty okenních skleněných terčíků, skořápky z vajíček. Díky trvalé přítomnosti vody se dochovaly dřevěné artefakty a zejména neopracovaný dřevěný odpad. Za zajímavý nález lze označit také pecku z broskve. Zvodnělá vrstva ze dna studny se bude kompletně plavit a získáme tak množství drobných nálezů jako jsou např. pecky, semínka. Vzorky hlíny budou podrobeny také pylové analýze, čímž získáme přehled o historickém vývoji životního prostředí v okolí Josefova. Studna byla postavena, na základě dendrochronologické analýzy ing. T. Kyncla z Brna, krátce po roce 1685. Dřevěná konstrukce studny byla rozebrána a převezena do Hodonína k následné konzervaci. Hlavní je stav zachování studny. Podobných nálezů je u nás velmi málo. Na Hodonínsku se jedná teprve o čtvrtý nález svého druhu. V Mikulčicích archeologové objevili jednu dřevěnou studnu z velkomoravského období, u Šardic ze 13. století a ve Veselí nad Moravou pocházela studna z 15. století. Josefovská je sice nejmladší, ale zato největší a jednoznačně nejzachovalejší.

Druhým zajímavým nálezem je středověká pec. Jedná se zřejmě o pec potravinářskou sloužící patrně k pečení chleba. Pec částečně narušená bagrem byla odkryta jen z části. Pec má oválný tvar, skládá se z do podloží zahloubené předpecní jámy, a co je zajímavé, má minimálně dvě topeniště. Dno pece se nachází v hloubce téměř tří metrů pod současným terénem. Rozměry celého komplexu pece mohly být dva krát pět metrů. Z odebraného popelu a uhlíků, zjistíme, jakým druhem dřeva v peci topili. Na analýzy budou zaslány vzorky výpalu (červeně propálená místa v topeništi), z čehož zjistíme teplotu, jaké bylo v peci dosaženo. V předpecní jámě se nacházely také zuhelnatělé rostlinky, podle nich zjistíme, jaká rostla v raném středověku v okolí dnešního Josefova vegetace. Na základě zlomků keramických nádob nalezených v zásypu pece můžeme předběžně datovat pec do období raného středověku. Zda se jedná o období velkomoravské, či povelkomoravské nám upřesní až rozbor nálezů a následné analýzy při zpracování výzkumu. V roce 1981 se při kopaní písku v nedaleké pískovně podařilo narušit a zdokumentovat podobný zahloubený objekt s přepálenou vrstvou raně středověkého stáří. Jednalo se pravděpodobně také o pec.

Zahloubené sídlištní jámy můžeme ztotožnit se zaniklou středověkou vesnicí Kukvice, která předcházela založení současné obce Josefov. První prokazatelná písemná zmínka o Kukvicích pochází až z roku 1507. Archeologie umožní posunout počátky Kukvic o minimálně dvě stě let do minulosti. Ves zanikla v průběhu třicetileté války. Dnešní Josefov vznikl u kukvického dvora roku 1782. Pec zřejmě souvisí s raně středověkou osadou, k níž náleželo rozsáhlé velkomoravské a mladohradištní pohřebiště v poloze Záhumenice, zkoumané na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století. V okolí Prušánky pod současnou vsí Josefov se rozkládala sídliště nejen v pravěku, jak o tom svědčí četné archeologické nálezy, ale i v raném středověku. Přes četné doklady hmotné kultury víme o vývoji osídlení Josefova jen velmi málo. Přesto jsme do „archeologické mozaiky“ vložily dalších pár důležitých „kostek“.

FK