Dokumentace zámecké vinárny ve Strážnici
Záchranný archeologický výzkum prováděný v květnu 2014 byl vyvolán úpravou podlah v západní křídle strážnického zámku, kde se nacházela dříve vinárna. Zemní a výkopové práce prováděla stavební firma pomocí lehké mechanizace. Jednalo se především o odstranění svrchní betonové podlahy, pod kterou se nacházel zásyp původních podlah. Při odstraňování zásypu historických dlažeb byly sledovány a identifikovány jednotlivé narušené kontexty. Kontrolovány byly všechny čtyři místnosti dotčené stavební činností. Vzhledem k tomu, že se jedná o stěžejní část původního středověkého hradu, byla těmto prostorům věnována zvýšená pozornost. Předně došlo k podrobnému zaměření a dokumentaci všech stěn po osekání omítky. Dále bylo vytýčeno celkem osm zjišťovacích sond, z nichž pouze sondy S1 a S8 dosáhly středověkých horizontů. Ostatními sondami byla dokumentována svrchní historická dlažba. Při výzkumu se podařilo objevit a dokumentovat původní cihlovou dlažbu. V místnosti A se pod vrstvou betonu nacházel návoz stavební suti, pod ním pak netvrdá maltovina doléhající na souvislou původní dlažbu. Dlažba byla tvořena cihlově červenými neglazovanými dlaždicemi (formát 230 x 230 x 50 mm) v tvrdém maltovém loži. Podlaha ležela v hloubce 50 cm pod betonovou dlažbou. Místnost B a C: podlaha z pálených cihel kladena tzv. na rybinu. Při zaměřování stěn ve všech třech místnostech se podařilo objevit řadu detailů. Nejvýznamnějším objevem byl nález zazděného obdélného gotického okna v místnosti A. Jedná se o vnější stěnu mohutné hranolové věže z 13. století. Okno se světlými rozměry 135 x 89 cm bylo původně opatřeno kovovou mříží, po které se dochovaly otvory.
Za zmínku stojí rovněž objevení zřejmě původního vstupního portálu v jz zdivu místnosti B. Místností B se původně vcházelo do hradu/zámku. Tento vstupní koridor je zakreslen ještě na mapě z počátku 18. století. S vědomím významu dokumentovaných prostorů, zejména místnosti B, jsme se rozhodli v ní položit dvě sondy. Na vlastní náklady jsme položili sondy o rozměru 2 x 1 m k severní a jižní stěně. Sondáží jsme se dostali až na úroveň 220 – 225 cm pod podlahou. U severní zdi byl zachycen předzáklad v hloubce 140 cm, u jižní v hloubce pouze 110 cm. Severní zeď neměla základovou spáru ani v hloubce 220 cm, jižní ano, a to v hloubce 200 cm pod podlahou. Podrobné vyhodnocení přiléhajících vrstev umožní přesněji datovat obě zdiva. Podle M. Plačka je stáří obou zdiv tvořící původní vstupní koridor do hradu/zámku maximálně 16. století. Zajímavé je sledovat i stratigrafii někdejšího vstupu.
FK