SEZNAM NEMATERIÁLNÍCH STATKŮ TRADIČNÍ LIDOVÉ KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY

Seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky byl zřízen příkazem ministra č. 41/2008 a novelizován příkazem ministryně č. 45/2012 v souladu s usnesením vlády České republiky ze dne 5. ledna 2011 č. 11 ke Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice a v rámci implementace Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví, jejíž smluvní stranou je Česká republika od roku 2009. Hlavním účelem Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky je ochrana, zachování, identifikace, rozvoj a podpora nemateriálního kulturního dědictví na území České republiky.

 Velikonoční obchůzky s Jidáši na Bučovicku

Ministr kultury Daniel Herman schválil dne 16. prosince 2016 zápis nemateriálního statku „Velikonoční obchůzky s Jidáši na Bučovicku“ na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Nominaci na zápis nemateriálního statku zpracovala Mgr. Markéta Palowská zOstravského muzea. Nemateriální statek je veden pod pořadovým číslem 16/2016.
 

Popis statku

Obchůzka s Jidášem je často archaicky nazývána honěním Jidáše. Skutečné honění spočívalo v tom, že po mši vyběhl z kostela ven maskovaný chlapec a ostatní hoši ho honili. Když ho chytli, ostatní mu hrčeli a klapali kolem hlavy a pokřikovali popěvky o nevěrném Jidášovi a nevěrných židech. Jedním ze zdrojů lidového „honění Jidáše“ mohly být středověké pašijové hry. Na utváření vesnického obyčeje s Jidášem se podílely lidové tradice obřadního ničení symbolických figurín v přechodovém čase konce zimy a počátku „nového léta“ a pálení ohňů. Jidáše tudíž nejen honili, ale i topili, věšeli, shazovali z kostelní věže a pálili. Neúspěšné byly pokusy o christianizaci tohoto lidového obyčeje, například pálení tzv. Jidášovy brady, tyče s koudelí, která trčela z kazatelny. Honění Jidáše se v obcích Bučovicka sice vyskytuje, ale v jiné podobě, než jak bylo praktikováno v minulosti.

Přibližně od druhé poloviny 19. století a průkazněji od 20. let 20. století je doložena tradice velikonočního hrkání a klapání a zároveň obchůzka s Jidášem ve 14 lokalitách Bučovicka, ve kterých probíhal výzkum M. Palowské od 90. let 20. stol. až do současnosti.

Iniciátory obchůzek s Jidáši v obcích na Bučovicku jsou v daný rok vždy nejstarší, tj. vedoucí účastníci, ale také jejich rodiče a prarodiče a rodiče a prarodiče všech účastníků hrkání. Dolní věková hranice účastníků se pohybuje od tří do pěti let.  Nejvíce početná je ale skupina hrkačů od šesti do čtrnácti, patnácti let. Jedná se především o chlapce, jen ojediněle se v průvodu hrkačů objevují také dívky. v některých vesnicích smí mít aktér i více než patnáct let. Řídícími osobami mezi aktéry jsou nejstarší hoši. Nazývají se páni, stárci nebo bochmoni, někdy jen vedoucí. Jejich pomocníky jsou obyčejně o rok mladší podpáni nebo podstárci. v jednom případě se navíc setkáváme s vodiči. Všem ostatním, tedy věkově nejmladším, se říká jednoduše hrkači nebo klapači, klepači, jindy jen kluci nebo obyčejní. Podle tradice a hierarchického uspořádání plní jednotliví aktéři obchůzky dané role a úkoly.

Postava Jidáše je nazývána vesměs tak, jak jsme zvyklí, tedy Jidáš, v některých vesnicích se užívá nářeční forma Idáš. Jidáš je bytost představující jednak apoštola Jidáše Iškariotského, zrádce Ježíše Krista, jednak je zosobněním zla jako takového. Je jím buď maskovaný živý představitel, obvykle nejstarší z účastníků hrkání, nebo neživá bytost, figurína.  Svou vizáží i chováním vzbuzuje strach, ale spíše se stává objektem všeobecné zábavy. Na základě skutečností zjištěných během výzkumu, lze rozlišit několik typů Jidášů.  Podle daného typu má představitel Jidáše možnost větší či menší svobody ve svém počínání. Svobodný Jidáš není nikým a ničím omezován, zachovává sice tradicí vytvořený charakter postavy, ale dále mu nikdo nenařizuje, co má dělat. S jeho počínáním jsou spojeny určité rekvizity (mazadlo, koště, prut nebo hadice, pytel,…). Jidáš spojený provazem nebo řetězem s vodičem má sice také jistou volnost projevu, ale oba musí dodržovat stejné tempo. Představitel Jidáše se jakoby snaží utíkat vodiči z provazu. i Jidáš částečně usměrňovaný používá většinou ke svému konání rekvizity dvojího druhu: 1. sloužící k poškádlení přítomných (mazadlo, odmotané lano), 2. sloužící k výběru peněz (pokladnička, punčocha). Pouze v jedné obci mají Jidáše neživého, ovšem nejméně do 40. let 20. století ho představovali také samotní aktéři. Většina Jidášů nezpívá, nemodlí se a nemluví. v několika vesnicích dochází k závěrečnému potrestání Jidáše. Důvodem jsou jeho záporné, negativní projevy chování vůči ostatním aktérům a veřejnosti a také biblický podtext, vyzrazení Ježíše Krista římským vojákům.

Vybírání odměny za klapání probíhá na Bučovicku ve dvou termínech: na Velký pátek při obchůzce s Jidášem a na Bílou sobotu dopoledne.  Páteční koledování se týká jen několika obcí a spočívá v tom, že odměnu vybírá sám Jidáš, sobotní vybírání je výsadou pánů (stárků). Jidáš dostává jen peníze, které pak rozdělí mezi sebe a pána, svého vodiče. Sobotní dary, jimiž jsou vajíčka, peníze, sladkosti, ale i suroviny jako mouka, krupice a podobně, rozdělí páni (stárci) všem účastníkům obyčeje.

 

 

Seznam nemateriálních statků České republiky

Seznam obsahuje k 1.1. 2017 tyto položky:

Pořadové číslo položky

Název statku

Navrhovatel

1/2009

Slovácký verbuňk

Národní ústav lidové kultury ve Strážnici

2/2009

Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku

NPÚ – SLS Vysočina, Hlinsko

3/2009

Jízdy králů na Slovácku

Národní ústav lidové kultury ve Strážnici

4/2009

Sokolnictví – umění chovu dravců, jejich ochrany, výcviku
a lovu s nimi

Ministerstvo zemědělství

5/2011

Myslivost – plánovitě trvale udržitelné obhospodařování zvěře a jejího prostředí jako přirozená součást života na venkově

Českomoravská myslivecká jednota

6/2012

Valašský odzemek

Valašské muzeum v přírodě, Rožnov pod Radhoštěm

7/2012

Vodění jidáše

Národní památkový ústav, ú.o.p. Pardubice

8/2012

Východočeské loutkářství

Královéhradecký kraj, Pardubický kraj

9/2013

Běh o Barchan

Město Jemnice

10/2014

Technologie výroby modrotisku

Národní ústav lidové kultury ve Strážnici

11/2014

Tradiční léčebné procedury a odkaz V. Priessnitze

Olomoucký kraj

12/2014

České loutkářství – lidové interpretační umění

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, Praha

13/2015

Betlémská cesta v Třešti

Muzeum Vysočiny Třebíč

14/2015

Výroba vánočních ozdob ze skleněných perliček

Muzeum Českého ráje v Turnově

15/2016

Skřipácká muzika na Jihlavsku

Muzeum Vysočiny Třebíč

16/2016

Velikonoční obchůzky s Jidáši na Bučovicku

Masarykovo muzeum v Hodoníně

 

Do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) byly zatím zapsány tyto statky:

Slovácký verbuňk (2005), Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku (2010), Sokolnictví (2010 – přidružení ČR k nadnárodní nominaci koordinované Spojenými arabskými emiráty) Jízdy králů na jihovýchodě České republiky (2011), Slovenské a české loutkářství (2016 – společná nominace Slovesné republiky a České republiky).

Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního reprezentativního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR.

Další informace lze dohledat na www.nulk.cz nebo na www.lidovakultura.cz.

 

Aktuální výstavy a akce

kontakt:

Masarykovo muzeum v Hodoníně
Zámecké náměstí 9, Hodonín 69501
tel: +420 518 351 834, fax: +420 518 352 568
e-mail: masarykovomuzeum@masaryk.info

podrobné kontakty

Sphere cardSkupina ČEZ
Dvacáté stoletíDvacáté století