Tři velkomoravské hroby objeveny v Mutěnicích

V červnu letošního roku byla zahájena výstavba nového víceúčelového hřiště u základní školy v Mutěnicích. Nad tělocvičnou tak v dohledné době vznikne moderní hrací plocha s běžeckou dráhou. Po odstranění starého hřiště a vyrovnání terénu, zahájili pracovníci stavební firmy hloubení výkopů pro drenážní potrubí. Mělké výkopy většinou odkryly pouze podkladové vrstvy starého hřiště. Situace se však radikálně změnila při jihozápadním okraji staveniště. Zde drenážní výkopy již dosáhly sprašového podloží a 8. července, v pravé poledne, na samém konci páté drény, narušil bagr dvojici hrobů s lidskými kosterními pozůstatky. Po následném začištění okolní plochy byl zachycen ještě třetí hrob, jenž doslova o pár centimetrů unikl narušení těžkou mechanizací. Po dobu několika následujících dní byly hroby podrobeny detailní preparaci a následné dokumentaci. Pro časové zařazení koster byly rozhodující tzv. hrobové přídavky. V prvním hrobě se v dochované části nepodařil nalézt žádný přídavek, v druhém hrobě to byl pouze železný předmět, patrně nůž, ležící těsně vedle pravé pánevní kosti. Už tento nález svědčil, že se nacházíme někde v raném středověku. Až třetí hrob obsahoval chronologicky citlivý předmět. A tím byly bronzové náušnice ležící při spáncích lebky. Jednalo se o náušnice se dvěma plechovými bubínky. Dochovaly se jen duté tenkostěnné kuličky-bubínky o průměru několika málo milimetrů, tenký drátek byl již rozpadlý. Podobný typ náušnic se podařilo archeologům objevit před desítkami let např. v nedalekém Josefově, v Prušánkách a v Nechvalíně. Na těchto rozlehlých velkomoravských nekropolích se však vyskytovaly jen ojediněle. Tento typ náušnic zcela chybí např. na hradišti v Mikulčicích, což je zajímavé. Jinak tento drobounký jednoduchý šperk mám třetí hrob, potažmo i ty sousední datuje do druhé poloviny 9. století. 

Ještě zbývá uvést několik nálezových okolností. Hroby ležely v řadě vedle sebe, orientovány byly s mírnou odchylkou  západo-východně. Lebky směřovaly na západní stranu s pohledem na východ. Hroby měly obdélný tvar, dno leželo v hloubce pouhých 10-20 cm pod terénem. Lidské pozůstatky byly do hrobu vkládány zřejmě v dřevěných rakvích nebo pozůstalí vyhotovili jakési dřevěné obložení. Zajímavá byla dislokace kostí. U prvního hrobu byla lebka vyvrácená na pravém spánku, u třetího hrobu byla lebka dokonce vyvrácená dozadu a dolní čelist poklesla až ke krční páteři. Tyto posuny jsou typické pro uložení zemřelých do rakví. Ruce měli zemřelí složeny na břiše a v oblasti pánve. Neobvyklá poloha nohou byla zjištěna u třetí kostry. Ta měla nohy rozklesnuté s koleny od sebe v tzv.  „žabí“ poloze. Více informací o trojici koster budeme mít až na základě antropologického posudku. Antropologové nám odhadnou dožitý věk, pohlaví a výšku zemřelých. Snad se dovíme něco více o jejich zdravotním stavu, či o příčině smrti.

Pro obec Mutěnice má nález koster z velkomoravského období velký význam.  Jde totiž o první pohřebiště tohoto stáří v intravilánu obce, nepočítáme-li jezdecký kostrový hrob za domem čp. 156 v Okružní ulici objevený v roce 1936. Na katastru obce byly dosud objeveny už jen dvě polohy nekropolí téhož stáří, a to v trati Hrubé Kapansko a  Na Hejdách. Sídliště k nově objevenému pohřebišti se nacházelo zřejmě severním směrem poblíž Mutěnického potoka. 

FK