Objev nové keltské osady nad Prušánkou
Při jižním okraji obce Čejkovice se v současné době staví nová fotovoltaická elektrárna. V rámci stavby probíhá od konce června dnes již nezbytný archeologický dozor. Po prohlédnutí stovek metrů výkopů pro elektrické kabely, na ploše přesahující úctyhodných 5 hektarů, se první nálezy nacházely pouze v dolní části plochy. Zde se podařilo přibližně 100 metrů od potůčku Prušánka zachytit stopy pravěkého sídliště. Podle nálezů je možné nově objevenou osadu datovat do doby laténské, která je spojována s kulturou, jejímiž nositeli byli v letech 400 - 50 před Kristem historičtí Keltové.
Bagr zde postupně narušil 15 větších i menších objektů, převážně neurčitelných jam. Po dokumentaci a zaměření jsme se ve dvou případech pokusili zjistit o jaké stavby se jedná, a to pomocí plošného odkryvu.
Objektem č. 3 byla samostatně stojící zahloubená pec jednoduché konstrukce s výmazem. Topeniště pece s charakteristickým sytě červeným zbarvením od ohně mělo průměr přes jeden metr. Pec mohla být potravinářská, rozhodně se v ní nezpracovávaly kovy, ani nesloužila k výpalu keramiky. Zajímavostí zde byly jamky po sloupech, které mohly nést nějaký lehčí přístřešek. Z nálezů na dně pece lze zmínit velké torzo rozbitého hrnce.
Druhou narušenou památkou byl objekt č. 8. Zde se jedná o rozsáhlé zahloubené obydlí. Archeologové tomuto typu stavby říkají zahloubená chata, či jednoduše polozemnice. V našem případě se nejedná o stavbu s běžným pravidelným obdélným půdorysem, ale o vcelku netradiční útvar s rozměry 6 x 5 metrů. Součástí polozemnice byla i sedlová střecha, ze které se dochovaly pouze jámy po sloupech nesoucí krov. Černý zásyp interiéru domu obsahoval stovky střepů i torza nádob, které Keltové vyráběli novou moderní technologií, a to pomocí hrnčířského kruhu. Do keramického těsta přidávali rovněž velké množství grafitu. Ze zajímavých nálezů lze jmenovat např. tři keramická kolečka s otvorem, masivní přeslen, zajímavou rytou a kolkovanou výzdobu na keramice a zejména velké množství zvířecích kostí, svědčících o vysoké konzumaci masité stravy čejkovických Keltů. V malém množství se podařilo nalézt i železo, které náleželo v té době k vzácnému a nedlouho používanému materiálu. Jednalo se o prozatím neurčitelné předměty, v jednom případě může jít o část spony z oděvu. Zajímavý je zde i četný výskyt metalurgické strusky, který možná nalezenému obydlí přisoudí i výrobně-řemeslnické aktivity.
Keltové si potok Prušánku oblíbili vícekrát. Řada dalších osad lemovala ji a její přítoky, přičemž ta nejbližší se nachází ve vzdálenosti pouhých 800 metrů. Do mapy keltského osídlení Moravy, čítající dnes již přibližně 500 sídlišť, si můžeme zaznačit další jistě významnou osadu.
