Dosavadní výsledky výzkumu

     Záchranný archeologický výzkum na Masarykově náměstí vyvolaný stavbou nové kanalizace přešel z formy dozoru nad stavebními pracemi k plošnému odkryvu. Jedná se o výkop široký 3 m a dlouhý téměř 100 m. Odebírání vrstev a dokumentace jednotlivých kontextů byla zahájena ve čtvrtek 21.8. Za pouhé čtyři dny se podařilo získat několik stovek archeologických nálezů, především zlomků vrcholně a pozdně středověké keramiky, dále velké množství zvířecích kostí z velkých hospodářských zvířat, řadu železných předmětů, ať již masivní nůž/tesák, zlomky koňských podkov, kroužky, hřebíky. Z nálezů z barevných kovů lze jmenovat předně nález sedmi mincí z 18. - 19. století, dále různá kování a ozdoby. Zajímavým zjištěním je i nález kovářské strusky z počátků existence města, která se spolu s okujemi (kousky železa odpadlé při kování) vyskytovala i v loňských  sondách v prostoru mezi kostelem a radnicí. Dále máme doloženo kovolitectví v podobě kousků bronzoviny. Mezi překvapivé nálezy patří část broušeného kamenného sekeromlatu z pozdní doby kamenné (stáří cca 5000 let) a  keramické přesleny středověkého a pravěkého stáří. Tolik rámcový výčet dosud nalezených movitých památek, které vyplnily celé tři krabice od banánů.
     Samostatnou kapitolou jsou památky nemovité. Zde se jedná o celkem 15 kůlových a sloupových jamek ze středověku, které jsou pozůstatkem po nějaké nadzemní konstrukci, dále to byla linie víc jak patnácti jamek se zaniklého oplocení, rovněž středověkého stáří. Zajímavé a dosud neinterpretované jsou nálezy dlouhých linií zářezů a žlábků v podloží. Snad se může jednat o doklad středověké orby nebo snad o vyjeté koleje od povozů, které ve zdejší hlavní komunikaci zanechaly svou stopu.
     Za prozatím největší objev lze považovat kamenné základy odkryté nedaleko mariánského sloupu. Jedná se patrně o základ severozápadní brány do městského hřbitova, který zanikl již v 18. století. Kromě základů brány se dodnes dochoval pískovcový práh s železnými čepy pro kamenný portál. Branka měla na rozdíl od okolního povrchu náměstí kamenné dláždění. Brána, či spíše branka mohla být postavena v barokním slohu, někdy v 17. nebo 18. století, kdy došlo k velkolepé přestavbě hodonínského kostela sv. Vavřince. Otázkou zůstává, zda budou základy zničeny nově budovanou kanalizací nebo je město zachrání a nějakou formou je bude prezentovat veřejnosti jako další z mála dochovaných historických památek.
     Co jsme prozatím nenašli je raně středověké pohřebiště, které odkryl loňský výzkum. Tato nekropole se nacházela pouze uprostřed náměstí. S výjimkou hřbitovní brány výkop nenarušil ani městský hřbitov, který obehnaný zdí obklopoval kostel.
     Výzkum probíhá v souladu s postupem stavebních prací, které prozatím nijak nebrzdí a neomezuje. Na závěr lze ještě zmínit dobrou spolupráci s provádějící stavební firmou, která vychází v rámci svých možností výzkumným pracím vstříc.