Lidské kostry a raně středověké zahloubené objekty...
Při záchranném archeologickém výzkumu v areálu bývalého podniku Zemědělské zásobování a nákup (ZZN) Hodonín v ul. Velkomoravská se podařilo v těchto dnech objevit stopy pravěkého a raně středověkého osídlení, spolu s lidskými kosterními pozůstatky. Podniku ZZN Hodonín předcházel starý cukrovar vídeňského podnikatele Karla Stummera z roku 1865, který v roce 1890 koupila fa Brüder Redlich & Berger.
Výzkum formou dozoru zde provádí v souvislosti s odkanalizováním ul. Velkomoravská Masarykovo muzeum v Hodoníně ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR Brno, pracoviště Mikulčice-Valy. Nejprve došlo k objevení deponie lidských kostí stavebními dělníky, poté byla přivolána policie, která případ odmítla řešit s odůvodněním na stáří kostí. Až na konec byli přivoláni archeologové. Při bližší kontrole výkopů byly zjištěny ještě dvě další pozitivní archeologické situace. Jednalo se o kulturní vrstvy s množstvím pravěké a raně středověké keramiky.
Zdokumentovat a ovzorkovat se dosud podařily dvě jámy s druhotně uloženými lidskými kostmi. V prvním případě se jedná předběžně o dvě kostry, v druhém byla do jamky uložena pouze lebka dospělého jedince. Žádný jedinec nebyl uložen v anatomické poloze, všechny kosti ležely v druhotné poloze. Až následný antropologický rozbor umožní zjistit pohlaví, dožitý věk, případně příčinu smrti nebo i nemoci zemřelých. Stáří koster nelze prozatím zjistit. Snad někdy v druhé polovině 19. století byly vyhloubeny jámy a do nich naskládány zmíněné lidské kosti. Kde nebo kdy byly zemřelí pohřbeni se asi již nedozvíme. Mohlo to být v areálu cukrovaru nebo mimo něj, mohlo to být již v raném středověku nebo v nedávné době.
Druhým nálezem byla kulturní vrstva zachycená ve dvou situacích nedaleko od sebe. Jedná se o 40 - 60 cm mocnou kulturní vrstvu se zahloubenými objekty, čili sídlištními jámami s četnými archeologickými nálezy předběžně datovanými někam do raného středověku, snad do 9., či 10. století. Ve výplních bylo nalezeno velké množství zlomků keramických nádob i jejich dochovaných torz, keramický přeslen, kostěné hladítko - tzv. brusle, zvířecí kosti, uhlíky a další nálezy. Mezi několika stovkami zlomků keramiky se objevuje ryté horizontální rýhování výdutí, občas několikanásobná vlnice, na dnech nádob se vyskytují značky, na jednom zlomku s okrajem hrnce se nacházel dokonce reparační otvor. Zejména druhá, východněji položená, situace obsahovala větší množství pravěké keramiky, kterou lze předběžně datovat do doby římské, kdy zde sídlili Germáni. Pozoruhodný je doklad římsko-provinciální keramiky s červeným malovaným dekorem vně i uvnitř nádoby. Vedle zlomků keramiky se našli také kousky mazanice s otisky prutů.
Výkopové práce tedy narušily vedle deponie lidských kostí především kulturní vrstvu se zahloubenými sídlištními objekty v místech, kde se v devátém nebo v desátém století rozkládalo sídliště, případně i pohřebiště. Lokalita se nachází v pravobřežní nivě řeky Moravy - dnes Stará Morava, cca 650 metrů severozápadním směrem. Nejbližší lokalita z mladohradištního období se nachází na Masarykově náměstí, to jest 845 m západně. Zde bylo objeveno pohřebiště s více jak dvěmi desítkami hrobů z 11. - poč. 13. století. Prvním svého druhu je doklad germánského osídlení přímo v centru Hodonína.
Výkopové práce v areálu býv. ZZN Hodonín budou i nadále pokračovat, takže je možné, že budou objeveny ještě další pozůstatky historického nebo i pravěkého osídlení Hodonína. Tímto výzkumem tak byla objevena zcela nová, řekněme pro Hodonín unikátní polykulturní archeologická lokalita.
