Novinky z archeologického výzkumu na Masarykově náměstí v Hodoníně

     Záchranný archeologický výzkum probíhající na Masarykově náměstí v Hodoníně již od 25.09. 2007 přinesl nové poznatky k vývoji osídlení. Za poslední měsíc se podařilo objevit řadu nových významných archeologických nálezů, které mapují vývoj v prostoru současného náměstí od mladšího pravěku až do současnosti. K dnešnímu dni, kdy jsou dokončovány výzkumné práce v místech budoucí strojovny pro fontánu, lze shrnout výsledky následujícím přehledem.
     V počátcích výzkumu se podařilo objevit mj. nejstarší hodonínskou dlažbu z poloviny 19. století, cihelnou hřbitovní zeď s hrobkou, mocné souvrství odpadního charakteru z 14. – 16. století se stovkami nálezů zlomkového charakteru. Vedle zlomků keramických a skleněných nádob jsou to zvířecí kosti, hliněné omazy srubů, předměty ze železa, bronzu, olova, aj. skupiny běžných archeologických nálezů. V průběhu výzkumu se počet nálezů rozšířil již na tisíce kusů. Jenom středověkých a raně novověkých mincí jsou již tři desítky. Mezi nalezenými předměty je pro Hodonín naprosto unikátní drobná středověká hrací kostka snad ze slonoviny, která má oproti dnešním kostkám velikost pouhých 8 mm.
     Z nových nálezů lze jmenovat 4 objekty výrobního charakteru, které nesou stopy pyrotechnických aktivit na náměstí. Jedná se především o dna středověkých pecí se zřícenou klenbou, v jednom případě měla pec i cihelnou konstrukci. Pece mohly být potravinářské nebo kovolitecké. V ploše náměstí se na více místech podařilo objevit několik desítek slitků bronzoviny a řadu drobných bronzových předmětů (kování opasků, přezky). Nalezena zde byla také železářská nebo kovářská struska, která nepřímo dokládá výrobu, či spíše zpracování železa v prostoru hodonínského náměstí. Kuriózním nálezem v místech budoucí fontány byla jamka, do které byly po stranách uloženy ve středověku dvě kostry selat a jednotlivé kosti ovcí.
     Nejzajímavějším objevem celého výzkumu je nepochybně středověké pohřebiště, které se nacházelo v prostoru mezi dnešní radnicí a kostelem sv. Vavřince. Dosud zde bylo odkryto přes 20 koster všech věkových kategorií. Ležela zde kostra nedonošeného novorozence, dále kostry dětí, mladších i starších jedinců. Přesné určení pohlaví a dožitého věku umožní až následný antropologický rozbor. Až na jednu výjimku nebyly dosud nalezeny u zemřelých žádné přídavky, které by umožnily přesnější dataci pohřbů. V zásypech jednotlivých hrobů se nacházela jak pravěká, tak i středověká keramika. Pouze u jedné dívky byly po obou stranách lebky nalezeny esovité záušnice z barevného kovu, patrně stříbra, které je možné datovat do 11. až 12. století. Kromě záušnic se dochovaly také kousky textilu z oděvu zemřelé. Dochování raně středověkých textiliích je v našich podmínkách celkem unikátní. Po konzervaci snad bude možné provést rekonstrukci oděvu dívky, se kterým byla pohřbena. Na většině kosterních pozůstatků se negativně projevilo agresivní půdní prostředí, které kosti doslova rozkládá. V několika případech se však kostry dochovaly až v překvapivě dobrém stavu. Patrně se jedná o několikafázové užívání hřbitova, který mohl v těchto místech fungovat od 11. do 13. století. Patrně již od 13. století na jeho místě vzniká hodonínské náměstí. Nejmladší kostrové hroby byly objeveny poblíž kostela, zde se však jedná o nejmladší úrovně, které spadají až do 18. století, kdy byl hřbitov kolem kostela postupně rušen. U těchto koster jsou dochovány v dobrém stavu i pozůstatky dřevěných rakví s železnými hřebíky.
     Archeologický výzkum zde bude i nadále probíhat, a to formou dozoru při všech zemních a výkopových pracích. Předměty získané výzkumem budou laboratorně ošetřeny, nakonzervovány a uloženy v depozitářích Masarykova muzea v Hodoníně. Po zpracování výsledků z celého výzkumu, a to včetně dalších plánovaných stavebních etap revitalizace náměstí, budou nejzajímavější předměty vystaveny v expozicích Masarykova muzea.