TOP osobnosti, které se setkali s Masarykem: Otokar Březina (13. září 1868 – 15. března 1929)

Narodil se v Počátkách se jménem Václav Jebavý. Vystudoval učitelský ústav v Praze, učil na několika místech na Vysočině, až v roce 1901 trvale zakotvil v Jaroměřicích nad Rokytnou, kde byl i pochován. Žil sám, nikdy se neoženil. Poprvé se jeho básně objevily v časopise Niva v roce 1892 pod pseudonymem Otokar Březina a následně mu mezi lety 1895 – 1926 vyšlo několik básnických sbírek. Stal se čestným doktorem filozofie na Karlově univerzitě a členem České akademie věd. Osmkrát byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Byl silně katolicky zaměřený, samotářský, uzavřený. Někdy si žertem říkal „Stařec na hoře“. V básni Moje Matka ze sbírky Tajemné dálky se i sám charakterizoval: …bez vůně den je můj, bez barev, květů, jasu; plod žití suchý jen, jenž jako popel chutná… Přesto měl přátele. Mezi nejbližší patřili umělec František Bílek a spisovatel Jakub Deml. Navštěvoval ho i spisovatel Karel Čapek.
 
Dne 9. září 1906 poctil svou soukromou návštěvou Otokara Březinu profesor Tomáš Garrigue Masaryk s chotí Charlottou. Přijeli z Moravských Budějovic po Masarykově přednášce o Karlu Havlíčku Borovském do Březinova podnájmu v domě u Höfferů a několika hodinovou rozmluvu zakončili svačinou v restauraci U Hambálků. Druhé setkání, v rámci oficiální návštěvy prezidenta Masaryka 13. června 1928 v Jaroměřicích, proběhlo před zraky občanů města.
 
 
Březina druhé setkání s Masarykem popsal své přítelkyni Emilii Lakomé:
 
„Při včerejším setkání s prezidentem Masarykem na náměstí jsem mu po uvítání vyslovil potěšení, že ho znovu vidím v našem městě tělesně i duševně svěžího. Pravil jsem mu, že jak je viděti, má jeho filozofie reálnou půdu. Prezident odpověděl, že jeho filozofie je stále jednodušší, tj. že si nepřipouští nic, co se předělati nedá. A dobře pravil, že se nad ničím nemá hlava ztrácet, že všechno, i nemoc, je zkušenost… Všemu se musí dáti určitá forma, pravil jsem, a pan prezident dodal myslivě: Jinak se všechno rozplyne v nic!“1
 
 
Tito dva myslitelé se pak již nesetkali, Březina další rok zemřel. Jejich povahy a názory byly rozdílné, nevyhledávali se ani si nepsali. Přesto se jistě uznávali. Březinových úvah o Masarykovi, obdivných i kritických, je však zaznamenáno více než Masarykových o Březinovi.
 
 
Svému příteli Jakubu Demlovi se Březina se svými poznatky o Masarykovi svěřil několikrát. Například:
 
„Masaryk chce spasit lidstvo cestou rozumu, cestou přirozenou. V té příčině zdál se mu protestantism býti dobrým pomocníkem, i přijal tu víru, nikoli však její dogmata, pokud vůbec dogmata v ní jsou. Protestantism byl Masarykovi relativně nejlepší konfesí, proto také pastoři se mu odměnili a pro něj agitovali, proto též po převratě čelné úřady dostali protestanti.“2
 
 
Karel Čapek zachytil Březinova slova o Masarykovi ve svém fejetonu:
 
„Tolik je na něm světla a významu, že vedle něho každý mizí, i kdyby byl sebenádherněji pozlacen…Vlastně bych mu neříkal, že je filozof; ale to, co napsal, vykonal a prožil, je materiál pro českou filozofii. Jemu by filozofie nestačila, protože byl určen k jednání. Je to člověk tohoto světa…Masaryk je kníže, rozené kníže. Je to aristokrat myslí i tělem.“3
 
 
Naopak Masarykův názor na Březinu zaznamenal Čapek takto:
 
„ Kdo na malé poměry naříká, obviňuje tím sebe sama; sám je tím vinen, že žije male. To platí zvlášť pro mladé lidi. Takový novopečený vzdělanec nechce jít na malé město nebo venkov, že prý tam kulturně zapadne a zakrní. Ve skutečnosti je pohodlný; dovede být kulturně živ, jenom když má k tomu svou kavárnu a ty umělé stimulanty. Právem ukazujete na básníka Březinu; moudrost a vzdělání je věc ducha, a ne věc nahodilého okolí. Lev je lvem i v kleci, nestane se oslem.“4
 
 
1 Lakomá, Emílie. Úlomky hovorů Otokara Březiny a Emilie Lakomé. Petr Holman (ed.). Brno 1992, s. 403 – 405.
 
2 Deml, Jakub. Mé svědectví o Otokaru Březinovi. Olomouc 1994, s. 491.
 
3 Čapek, Karel. Muž na obrázku. Lidové noviny, 1925, roř. 33, č. 118, 7. 3., s. 2.
 
4 Čapek, Karel. Hovory s T. G. Masarykem. Praha 1946, s. 35.
Otokar Březina a T. G. Masaryk, Jaroměřice nad Rokytnou, 13. 6. 1928.jpg (410x600, 45.00 KB)
_DSC0171.JPG (800x533, 28.13 KB)
_DSC0172.JPG (800x533, 23.07 KB)
otokar .png (399x600, 317.55 KB)

Aktuální výstavy a akce

kontakt:

Masarykovo muzeum v Hodoníně
ZÁMECKÉ NÁM. 27/9, Hodonín 69501
tel: +420 518 351 834
e-mail: masarykovomuzeum@masaryk.info

podrobné kontakty