 |
Regionálního pracoviště pro lidovou kulturu Masarykova muzea v Hodoníně
Regionálního pracoviště pro lidovou kulturu Masarykova muzea v Hodoníně
Regionální pracoviště Masarykova muzea v Hodoníně je specializovaným muzejním pracovištěm, které vzniklo na základě vládního usnesení Ministerstva kultury České republiky ze dne 11. června 2003 s názvem Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu. Tímto dokumentem vláda stanovila konkrétními opatřeními povinnosti státu, doporučení samosprávě a výzvu ostatním nestátním organizacím ke spolupráci na ochraně důležité části nehmotného kultního dědictví. Soubor opatření k uchování projevů tradiční lidové kultury obsahuje konkrétní kroky, které směřují především k hlubší identifikaci tradiční lidové kultury, její systematické dokumentaci, ochraně, prezentaci i k jejímu předávání dalším generacím.
Na základě uvedeného vládního dokumentu byly plněním úkolů z něho vyplývajících pověřeny vybrané odborné regionální instituce v jednotlivých krajích s celorepublikovým garantem – Národním ústavem lidové kultury ve Strážnici. Pro oblast Jihomoravského kraje se garantem naplňování vládního usnesení stalo Masarykovo muzeum v Hodoníně. Odborné zaměření Regionálního pracoviště vychází z úkolů a idejí Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu a spolupracuje přitom s partnerskými institucemi – s Jihomoravským muzeem ve Znojmě, Muzeem Brněnska, Muzeem Vyškovska, Městským muzeem v Blansku a katedrou etnologie Masarykovi univerzity filozofické fakulty v Brně
Územní působnost regionálního pracoviště:
Regionální pracoviště MMH: Jihomoravský kraj
Vlastní sběrné a výzkumné činnosti: okres Hodonín, Břeclav a příhraniční oblasti okresu Uherské Hradiště a Kroměříž
Regionální pracoviště plní následující činnosti:
- funkci informačního, školícího a metodického pracoviště pro území kraje
- dokumentaci tradiční lidové kultury
- koordinaci dokumentace tradiční lidové kultury na území kraje
- identifikaci a zpracovávání záznamů o jevech tradiční lidové kultury na území kraje
- spolupráci s dobrovolnými zpravodaji, vytváření jejich sítě a poskytování metodologické pomoci
- pořádání školení pro dobrovolné zpravodaje a profesionální pracovníky dokumentace
- vytváření specializované databáze jevů tradiční lidové kultury
- poskytování metodické pomoci státní správě a samosprávě
- shromažďování dokladů o mimořádně hodnotných projevech tradiční lidové kultury v kraji
- shromažďování informací o nejúspěšnějších postupech v uchovávání, prezentaci a předávání projevů tradiční lidové kultury a jejich navrhování krajskému úřadu nebo NÚLK ve Strážnici k popularizaci
- předkládá návrhy do Seznamu dědictví tradiční lidové kultury prostřednictvím krajského úřadu nebo NÚLK
- poskytuje informace veřejnosti
- popularizuje a prezentuje shromážděné doklady o projevech tradiční lidové kultury formou výstav a publikací, popř. iniciuje tuto prezentaci u dalších institucí v kraji
- spolupracuje s NÚLK v záležitostech péče o tradiční lidovou kulturu
- spolupracuje s AMG, popř. dalšími nestátními institucemi působícími v tomto oboru
- v rámci kraje koordinuje (doporučuje nebo vybírá) předkládání projektů a požadavků směřujících k zajištění péče o tradiční lidovou kulturu na území kraje do grantových programů MK nebo jiných ústředních orgánů, popř. do grantových programů vyhlášených krajem
STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA MUZEÍ
Masarykovo muzeum v Hodoníně
Nejstarší myšlenkou na založení muzea v Hodoníně souvisí s Hospodářskou a národopisnou výstavou, konanou v Besedním domě v roce 1982. Ta byla impulsem myšlenky založit v Hodoníně Slovácké kmenové museum národopisné a učinit jej osvětovým centrem moravského Slovácka. Garantem byla Matice Hodonská, která také začala organizovat národopisné sběry, které byly poskytnuty na Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze roku 1895. Kvůli finančním potížím se realizace hodonínského muzea posunula o více jak l0 let. Stanovy Společnosti slovenského muzea byly hotovy v roce 1902, ale schváleny až v roce1905. Akviziční činnost této instituce v letech 1906 – 1911 měla etnografické zaměření. Hlavně lidový oděv, výšivky, koutní plachty, keramiku, kraslice, obrázky na skle nejenom ze Slovácka ale i Slovenska.
Již v roce 1905 Společnost slovenského muzea uspořádala Slovenskou výstavu hospodářskou, průmyslovou a národopisnou v Hodoníně a v roce 1911 dokonce v Londýně, kde lidové kroje a keramika byly součástí výstavy Sdružení výtvarných umělců moravských.
Do roku 1913 Společnost Slovenského muzea působila v prostorech České matiční reálky, poté se přestěhovala do přízemí spolkového Domu umělců a stala se přispívajícím členem SVUM. Po I. světové válce, kdy Dům umělců byl proměněn ve vojenský špitál, přišla Společnost Slovenského muzea bohužel o všechny etnografické sbírky, které SVUM registroval jako svůj majetek. Po uspořádání velkolepé Krajinské hospodářské a národopisné výstavy v roce 1922 vzniklo následující rok Masarykovo muzeum. První akviziční čin muzea v roce 1923 byl zaměřen etnograficky. Díky půjčce 20 000 Kč od Městské spořitelny mohla být zakoupena Detschova sbírka holičské keramiky – celkem53 ks a Červenkova sbírka holičské a selské keramiky za 10 000 Kč. Z jediné tištěné meziválečné výroční zprávy se dovídáme, že v roce 1930 mělo muzeum 159 ks keramiky a 122 ks krojů a výšivek.
Muzeum ve svých počátcích řešilo vážné existenční problémy finanční i prostorové – 8x se stěhovalo, což se pochopitelně podepsalo i na sbírkovém fondu. Během 2.světové války byla navíc zničena část agendy muzea.
Muzejní sbírky byly v meziválečném období uloženy a zpřístupněny nejprve v prostorách staré radnice, po 2.světové válce dostalo muzeu k dispozici 3 místnosti v hodonínském zámečku, ve kterém byla v roce 1951 otevřena stálá expozice. Etnografická sbírka se nadále rozrůstala a ve své sběrné činnosti se muzeum zaměřilo na sběr hospodářského nářadí a lidového oděvu nejen na Hodonínsku, ale i v sousední Skalici. V tomto období v muzeu krátce působí i budoucí universitní profesor Václav Frolec. Pohromou pro hodonínské muzeum se stala koncepce specializací muzeí z roku 1964. Hodonínské muzeum se mělo zabírat dělnickým hnutím a československou vzájemností. Tehdejší vedení muzea odevzdalo více jak 1000 etnografik Slováckému muzeu v Uherském Hradišti výměnou za fotografické a písemné materiály k dělnickému hnutí a slovenské vzájemnosti.
Etnografie se do muzea vrací po roce 1989, kdy muzeum dostává zpět i původní název Masarykovo muzeum.
Akviziční činnost je zaměřena na keramiku, lidový oděv a vybavení domácnosti a hospodářství na Podluží a Rohatecku.
V současném období je prioritou výzkumné činnosti etnografa mapování lidových řemesel, dokumentace zvyků, obřadů a obyčejů a dokumentace drobných sakrálních staveb na Hodonínsku.
Vlastivědné muzeum v Kyjově
pobočka Masarykova muzea v Hodoníně
Bezprostředním impulsem organizovaného sběru historického materiálu ve městě Kyjově a jeho okolí byla retrospektivní výstava českých měst v Napajedlech v roce 1904, která navazovala na úspěšnou Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze v roce 1895. Onoho památného roku 1904 vyzval tehdejší starosta Kyjova MUDr. Severin Joklík profesora zdejšího gymnázia Jana Kučeru, aby uspořádal městský archiv a vybral z něho historické předměty, které by město na výstavě reprezentovaly. Tím se datují počátky muzejnictví v Kyjově. Již od svého založení mělo muzeum vyhraněnou činnost. Nejprve dokumentovat památky městské, pak i památky okolních obcí a postupně se vyprofilovalo do podoby typicky vlastivědného muzea, zahrnujícího památky z různých oborových odvětví. Převažovaly sbírky archeologické, historické a etnografické.
Nejprve byly sbírky uloženy v budově městského úřadu, v roce 1913 byly sbírky zpřístupněny v prostorách chudobince Dominika Jurovského a v roce 1928 pak v prostorách renesančního zámečku, kde je muzeum dodnes. Do 70. let 20.století byly sbírky prezentovány návštěvníkům formou otevřeného depozitáře. V letech 1972 – 1974 proběhla generální oprava zámečku a sbírky byly instalovány do nových expozic. Etnografická expozice se pro veřejnost otevřela v roce 1975 pod názvem Cesta slovácké vesnice od feudalismu k socialismu. Silně ideologická druhá část expozice seznamující veřejnost s dobou kolektivizace a budováním socialismu na vesnici, vyzdvihující jeho přednosti pomocí velkoplošných fotografií z drůbežáren a vepřínů a fotografických konfrontací vybavení domácností „dříve a dnes“, byla v roce 1990 přeinstalována. Nová část expozice navazuje na původní I. část věnovanou vývoji lidového oděvu s ukázkou základních krojových typů Kyjovska a ukázku interiéru slováckého domu – konkrétně jizby. II. část nabízí pohled do „ dvora, kuchyně a ložnice“. Výhradně přes trojrozměrné předměty si tak především mladší návštěvníci mohou alespoň částečně představit, jak fungovalo hospodářství, mladá děvčata zase s jakým nádobím a kuchyňským vybavením musely pracovat jejich babičky a stařenky. Expozice je ukončena ukázkou jizbového koutu s vysoko vystlanou malovanou postelí z roku 1863, kolébkou, malovanou truhlou s dřevěnými hračkami kyjovského hračkáře Pulsbergra, bidlem s přehozenými krojovými součástkami a nezbytnou kropenkou s růžencem u dveří.
První etnografický předmět respektive předměty byly do přírůstkové knihy zapsány v roce 1914 pod číslem E 11. Jde o 12 dubových perníkových forem z konce 17. století, které muzeu daroval František Stokláska, perníkář v Kyjově. Zásluhou mnoha kyjovských měšťanů i obyvatel okolních vesnic se dnes může muzeum pyšnit hodnotnou kolekcí lidové keramiky,
kraslic, lidového oděvu, obrázků na skle, lidových plastik či běžného domácího nářadí a řemeslných nástrojů. Základem sbírky keramiky, lidového oděvu a obrázků na skle se staly předměty ze soukromé sbírky prof. Josefa Klvani, prvního ředitele kyjovského gymnázia a vyhlášeného národopisce, které do muzea věnoval nejprve on sám, později se rozrostla o další předměty z gymnaziálních sbírek, které věnovalo ředitelství gymnázia a v roce 1953 pak věnoval cennou kolekci habánské keramiky Klvaňův synovec pan Antonín Kunovský.
Řekne – li se kyjovský kroj, většina lidí si představí nejznámější krojovou součástku, kterou je zástěra, zvaná fěrtůšek. Kyjovské muzeum vlastní kolekci fěrtůšků čítající přes 200 kusů, chronologicky řazených od roku 1860 do 70.let 20.století.
V současné době je prioritou výzkumné činnosti mapování lidových řemesel, dokumentace zvyků, obyčejů a obřadů a dokumentace drobných sakrálních staveb na Kyjovsku.
Městské muzeum Veselí nad Moravou
pobočka Masarykova muzea v Hodoníně
První expozice muzea ve Veselí na Moravou byla otevřena 2. května 1910 v prostorách školy jako vyvrcholení sběratelských aktivit Muzejní společnosti pro Slovácko a Veselí nad Moravou založené v roce 1906. Po druhé světové válce přechází pod správu veselského místního národního výboru a stěhuje se na zámek, v roce 1949 zpět do školy. Zřizovatelem je v letech 1949 – 1960 Okresní národní výbor ve veselí nad Moravou a muzeum řídí i pobočky ve Strážnici, Bzenci a ve Velké nad Veličkou. V roce 1957 získává dnešní budovu na Bartolomějském náměstí. Kromě muzea jsou však v budově i soukromé byty, autoškola, atd. V roce 1959 přebírá strážnickou pobočku Krajské středisko lidového umění (dnes Národní ústav lidové kultury) ve Strážnici, a to včetně inventáře, sbírkových předmětů a knihovního fondu. Po zrušení veselského okresu řídí muzeum Městský národní výbor ve Veselí nad Moravou. V roce 1964 se stává detašovaným pracovištěm Okresního muzea v Hodoníně (dnes Masarykova muzea v Hodoníně).
V letech 1978 – 1986 je budova rekonstruována. Na počátku června 1988 je veřejnosti zpřístupněna nová expozice, rozdělená na část archeologickou, historickou a etnografickou. Do roku 1983 je v části prostor, dnes užívaných především jako výstavní sál, umístěna obřadní síň Městského úřadu ve Veselí nad Moravou. Až po jejím přemístění je muzeum poprvé jediným uživatelem budovy.
Muzeum má vlastivědný charakter, sbírky jsou rozděleny na část historickou, archeologickou a etnografickou. Etnografická sbírka je dále rozdělena na několik podskupin – vybavení domácnosti, keramika, nábytek, pracovní nástroje, plastiky, obrázky na skle, fotografie, písemnosti, noty, kraslice a lidový oděv. Zahrnuje i část pozůstalosti Martina Zemana z Velké nad Veličkou, včetně zápisů písní publikovaných především ve třetí písňové sbírce Františka Bartoše (1899-1901).
V současné době je prioritou výzkumné činnosti mapování lidových řemesel, dokumentace zvyků, obyčejů a obřadů a dokumentace drobných sakrálních staveb na Veselsku a Horňácku.
Identifikace jevů tradiční lidové kultury
Čl. 4.1
Etnokartograficky zpracovávat výskyt žijících identifikovaných projevů tradiční lidové kultury na území České republiky, v případě našeho pracoviště na území Jihomoravského kraje.
Od roku 2006 probíhá v obcích Jihomoravského kraje dotazníková forma výzkumu současných jevů tradiční lidové kultury. V roce 2008 byl dotazník zaměřen na obyčejové tradice. V rámci kraje bylo rozesláno celkem702 dotazníků do všech obcí se samosprávou. Vráceno bylo celkem 644 dotazníků. Na vyplňování dotazníků v příslušných okresech se podílí Masarykovo muzeum v Hodoníně, Jihomoravského muzeum ve Znojmě, Muzeum Vyškovska, Městské muzeum v Blansku a Muzeum Brněnska. Do akce jsou zapojeni rovněž studenti Etnologického ústavu FF MU v Brně, kteří pomáhali v okrese Blansko a Brno venkov. Břeclavský okres pomáhala Masarykovu muzeu v Hodonně zpracovávat slečna Lenka Maradová a pro okres Brno město se nám podařilo zajistit jako spolupracovnici PhDr. Věru Kovářú.
V současné době NÚLK ve Strážnici připravuje dotazník pro rok 2009, který bude rozčleněn do tří částí, z nichž každá se bude věnovat jiné oblasti lidové kultury: 1. část bude věnována lidové stravě, 2. část lidovému oděvu a 3. část dopravě, obchodu a trhům.
Granty pro oblast tradiční lidové kultury
Čl. 4.4.5 Podporovat prostřednictvím grantových systémů provádění a případně revitalizaci zvlášť významných a ohrožených místních a regionálních obřadů, obyčejů, zvyků v místech jejich současné nebo nedávné existence
Čl. 4.4.7 Podporovat prostřednictvím grantových systémů provádění regionálních, národních a mezinárodních fěstivalů,přehlídek, soutěží a tvůrčích dílen
Ministerstvo kultury České republiky každoročně vypisuje granty na podporu tradiční lidové kultury, kterých mohou využít např. obecní úřady a fyzické i právnické osoby, podnikající i nepodnikající v oblasti lidové kultury. Jsou to:
- program poskytování příspěvků pro tvůrčí a studijní účely v oblasti neprofesionálního umění a tradiční lidové kultury
- podpora regionálních kulturních tradic
Formuláře pro zpracování grantů naleznete na www.mkcr.cz, oddíl kulturní dědictví, pododdíl regionální a národnostní kultura – granty a dotace.
Aktuální výstavy
HODONÍN
KYJOV
VESELÍ NAD MORAVOU
|
|
