Archeologický výzkum - chronologie
Archeologický výzkum v Mikulčicích zahájil PhDr. Josef Poulík 16. srpna 1954. Systematický průzkum začal ihned v místě dnešního II. kostela (pracovní číslování postupně zkoumaných základů zděných staveb). Po počátečních úspěších a datování nálezů do velkomoravského období byl výzkum štědře dotován státem a zaměstnával několik desítek osob; s prázdninovými brigádníky až okolo stovky pracovníků. Při výzkumu II. kostela byly odkryty i pozůstatky po tzv. I. mikulčickém kostele.
V roce 1957 probíhaly výzkumné práce na nejvyšším místě hradiště, kde byly odkryty základy největší dosud známé velkomoravské stavby – trojlodní baziliky, obklopené 550 hroby. Pracovně je označována jako III. mikulčický kostel.
Jediná světská kamenná stavba z 9. století z velkomoravského prostředí – tzv. knížecí palác, byla zkoumána od roku 1958. V témže roce byl dokončen odkryv tzv. IV. kostela; zachovaly se z něho především negativy základů a asi 2 m originálního základového zdiva. Kostel, uvnitř zdobený technikou fresky, obklopovalo na sto hrobů bez mimořádných milodarů.
Rok 1959 přinesl úplné odkrytí základů V. kostela s neobvyklým lichoběžníkovitým závěrem-apsidou. Nedaleko byly nalezeny zbytky kovolitecké dílny, proto byl kostel pracovně nazýván „řemeslnický“. Výzkum tzv. XII. mikulčického kostela přinesl torzovité zbytky lité maltové podlahy – čtverec rozměrů 2,5 x 2,5 m, považovaný za podlahu kněžiště.
Základy unikátní dvouapsidové rotundy na podhradí měli archeologové odkryty v roce 1960. Byla nastolena otázka účelu západní apsidy u tohoto VI. mikulčického kostela se dvěma sty hrobů v bezprostředním okolí. Objev měl o to větší význam, že byl první objevenou velkomoravskou rotundou. V někdejším příkopu mezi VI. kostelem (dvouapsidovou rotundou) a akropolí byly objeveny kůly po konstrukci moravního mostu z akropole na předhradí a zbytky čtvrtého dubového člunu (monoxylu) z této lokality. Zbytky dubových kůlů, uchovaných pod hladinou spodní vody, umožnily rekonstruovat vzhled dřevěného říčního mostu. Díky témuž faktoru se uchovaly sekery s původními násadami a další unikátní dřevěné předměty, vystavené dnes částečně ve stálé muzejní expozici. Rozsáhlé pohřebiště bylo zkoumáno i v singulárním lese obce Těšice (dnes součást Mikulčic) ve vzdálenosti 300m od rotundy v místě zvaném „Kostelec“. Zde byla objevena palisádová kultovní ohrada s pohanským pohřebištěm.
Základní archeologický odkryv VIII. mikulčického kostela probíhal v roce 1961. Pod podlahou kostela byl nalezen „poklad“ železných předmětů pod dvěma žernovy – mlýnskými kameny. Současně probíhal odkryv VII. kostela – rotundy se zděným kněžištěm, u které byly dřevěné proplétané stěny oboustranně omítnuty.
IX. mikulčický kostel – masivní rotunda se čtyřmi nikami (konchami) uvnitř, byl prozkoumávaný od roku 1962. Pohřebiště v okolí IX. kostela se zkoumalo v letech 1984 - 1990, přičemž bylo odkryto na 400 hrobů. V letech 1963 - 1964 se zkoumaly základy tzv. X. kostela na podhradí s osmi okolními hroby, a tříhektarová opevněná plocha tzv. předhradí, zastavěná v 9. století dřevěnými sruby s dusanou podlahou - podle všech indicií patrně sídlo vojenské družiny. K dalšímu výzkumu příkopu, oddělujícímu území trojlodní baziliky od tzv. knížecího paláce, se archeologové vrátili v roce 1981.
V roce 1987 až 1989 probíhal systematický plošný odkryv na hradisku a v prostoru IX. kostela, kde se pokračovalo s výzkumem pohřebiště s hroby bohatě dotovanými zbraněmi, šperky a milodary. Od roku 1990 se archeologové soustředili na systematické zpracovávání obrovského množství materiálu, získaného za čtyřicet let terénních prací, a na vyhodnocování a publikování získaných poznatků.
Archeologický ústav AV ČR Brno, pracoviště Mikulčice-Valy,
696 19 Mikulčice
vedoucí: PhDr. Lumír Poláček, CSc.
tel., fax: +420 – 518 357 292
e-mail: AUAVCR@hodonin.cesnet.cz |
