Slovanské hradiště v Mikulčicích
http://www.mikulcice-valy.info
  
Sedmihektarový areál slovanského velkomoravského hradiště MIKULČICE - VALY nedaleko Hodonína v Jihomoravském kraji, zkoumaný odborníky od roku 1954, patří od 1. ledna 1987 do péče Masarykova muzea v Hodoníně a je jeho detašovaným pracovištěm.
První muzejní expozice na archeologickém nalezišti byla otevřena v provizorním objektu v roce 1960.
Vládním výnosem č. 251 z března 1962 byl areál vyhlášen za Národní kulturní památku, zapsanou v seznamu vedle takových pamětihodností, jakými jsou Pražský hrad, korunovační klenoty Království českého nebo hrad Karlštejn. Zařazení odráží význam, jaký má toto místo pro nejstarší historii českého národa a státu. Pro areál a jeho muzejní expozici v pavilonech i v terénu, dnes s oficiálním pojmenováním SLOVANSKÉ HRADIŠTĚ V MIKULČICÍCH, se časem všeobecně vžil název Národní kulturní památník Mikulčice (NKP).
Ministerstvo školství a kultury spolu se Svazem architektů ČSSR k 31. 10. 1962 vyhlásilo celostátní veřejnou soutěž na architektonické řešení nového NKP. Už v červenci 1963 mohla porota vybírat z celkem 57 došlých architektonických návrhů, svědčících o prestižním významu mikulčické lokality. K realizaci nákladné a rozlehlé stavby s pracovnami, knihovnou a dalším zázemím však nedošlo.
Rok 1963 byl ve znamení oslav 1100. výročí příchodu byzantské mise do našich zemí a počátků slovanského písemnictví. V brněnském Domě umění probíhala od 16. 8. rozsáhlá výstava Velká Morava. V Mikulčicích se horečnatě pracovalo na expozici v pavilonu, který chránil rekonstruované základy II. nalezeného kostela (dnes je pracovně nazýván „pavilon II - Kostel“). Navrhl ji formou volně zavěšených panelů a pevných vitrín arch. Z. Rossmann, zrealizovala firma Umělecká řemesla Brno. Současně se velkým nákladem ve spolupráci s jugoslávskými techniky budovala i nová přístupová silnice, dokončená do dnešní podoby v roce 1966.
 Další stálou muzejní expozici na mikulčických Valech, vytvořenou z dosavadních archeologických nálezů, připravili pracovníci Archeologického ústavu ČSAV a Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Brně v roce 1970. Práce řídil univ. prof. PhDr. Josef Poulík, DrSc. (později akademik), působící od zahájení zdejšího systematického výzkumu jako jeho vedoucí. Pavilon pro instalaci stálé expozice vznikl stavebními úpravami z objektu bývalého depozitáře (dnes pracovně zvaný „pavilon I“). Využilo se i prvků výstavnické techniky z výstav o Velké Moravě pořádaných v zahraničí. V této expozici byly poprvé instalovány i dva dubové čluny - monoxyly, nalezené v roce 1967 u hradiště na dně někdejšího ramene Moravy pod pilíři jednoho z tehdejších velkomoravských mostů.
Expozice archeologických nálezů v I. pavilonu přetrvala pod správou Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody Brno až do roku 1985, kdy byla obnovena a doplněna o množství trojrozměrných autentických předmětů z mikulčických vykopávek. Její součást tvořilo i čtrnáct kovových skříňových vitrín na prohlídkové trase v terénu, vyplněných panely s informacemi k příslušnému konkrétnímu kostelu nebo pozoruhodnému místu. Popis vypracoval v říjnu 1984 doc. dr. Zdeněk Klanica, DrSc., od roku 1975 nástupce akademika J. Poulíka ve funkci vedoucího výzkumu.
 Zásadním mezníkem v historii stálé muzejní expozice v Národním kulturním památníku Mikulčice -Valy bylo administrativní rozhodnutí Odboru kultury Jihomoravského KNV, který od 1. 1. 1987 převedl celou lokalitu včetně pozemků do správy Muzea Hodonínska v Hodoníně (dnes Masarykovo muzeum v Hodoníně). To se úkolu ujalo s potřebnou iniciativou, doplnilo expozici o rozměrnou situační plastickou mapu terénu tak, jak vypadal v 9. století. Tato mapa slouží jako podklad pro úvodní slovo průvodců. Do pavilonu II se základy I. a II. kostela instalovalo muzeum výstavu faksimilií písemností ze světových archivů, týkajících se svým obsahem západních Slovanů a Velkomoravské říše, a provedlo celou řadu stavebních úprav a oprav.
V roce 1994, kdy uplynulo čtyřicet let od zahájení archeologických prací na zdejší lokalitě, byl II. pavilon doplněn o panelovou výstavu s názvem Archeologický výzkum v Mikulčicích - jeho ohlas ve vědě a veřejnosti, zpracovanou podle libreta vedoucího vědeckého pracovníka Archeologického ústavu AV ČR Brno PhDr. Čeňka Stani, CSc. S použitím bohatého fotofondu svého mateřského pracoviště vytvořil autor poutavý přehled o úspěšném putování výstavy Velká Morava kulturními metropolemi Evropy. Tato expozice byla demontována v zimních měsících roku 2008.
Současnost Slovanského hradiště v Mikulčicích
 Dnes má památník v Mikulčicích dvě stálé expozice.
Starší stálá expozice archeologických nálezů na Valech vzešla v roce 1997 z iniciativy Masarykova muzea v Hodoníně, kterému se podařilo získat velkorysý sponzorský dar od společnosti Tabák a.s. se sídlem v Kutné Hoře. V prostoru výstavního sálu návštěvnického centra - pavilon I - je vytvořena iluze řečiště řeky Moravy se dvěma desetimetrovými dubovými čluny - monoxyly, mosty i zbytky palisád, tvořícími základní rámec pro okolní výstavní vitríny. Vernisáž této expozice: VELKOMORAVSKÉ MIKULČICE – KNÍŽECÍ HRAD V ÚDOLNÍ NIVĚ ŘEKY MORAVY proběhla 3. června 1997.
Nová stálá expozice byla slavnostně otevřena v pavilonu II - Kostel, jenž se klene nad autentickými negativy základů 1. a 2. mikulčického kostela, dne 1. dubna 2008. I tato vzešla z iniciativy Masarykova muzea v Hodoníně a mohla být realizována dle projektu ing. arch. Jana Konečného, CSc. díky finanční podpoře zřizovatele muzea, jímž je Jihomoravský kraj a Moravských naftových dolů a.s. Moderní a nadčasové expozici s názvem VELKOMORAVSKÉ MIKULČICE – DRUHÝ KOSTEL A SAKRÁLNÍ STAVBY KNÍŽECÍHO HRADU dominuje audiovizuální pořad, seznamující návštěvníky s historií a významem mikulčické archeologické a kulturní památky, v řezech i detailech se vzhledem jednotlivých mikulčických kostelů a ukazuje také nesmírně cenné šperky z mikulčických nálezů. Poutavá a emotivně slovem i hudbou laděná audiovizuální projekce se klene nad velkomoravskými základy 2. kostela a hroby s pohřby.
Obě expozice s příslušným průvodcovským výkladem průvodců i samostatná prohlídka areálu hradiště s pěším okruhem okolo maket někdejších sakrálních staveb a knížecího paláce mají velký návštěvnický úspěch. Návštěva mikulčického velkomoravského památníku je ideálním místem pro poučení i odpočinek, rodinné a školní výlety i hromadné zájezdy cestovních kanceláří.
V areálu Slovanského hradiště v Mikulčicích se v současné době realizují první z řady podnětů vzešlých z urbanictické studie Mikulčicko-kopčanského archeoparku, kterou zpracoval bratislavský kolektiv vedený doc. Janou Gregorovou. Tato studie byla součástí nominační dokumentace a návrhu na zápis mikulčického památníku a kostela sv. Margity v Kopčanech na Listinu světových památek UNESCO, který byl podán v Paříži v listopadu roku 2007.
Připravil: PhDr. František Synek, vedoucí památníku Slovanské hradiště v Mikulčicích, 2009
Zimní (předsezónní) otevírací doba v památníku Mikulčicích
Mikulčický památník bude v tomto roce otevřen v pracovní dny pondělí až pátek v době od 09.00 do 14.00 hodin pro předem objednané skupiny návštěvníků již od 2. února 2009. Hlavní návštěvní sezóny (s otevírací dobou úterý až neděle) bude zahájena 1. dubna 2009.
Další informace viz: www.mikulcice-valy.info
-fs-
|
